Poznámky k distribuci &debian; &release; (,,&releasename;''), &arch-title;

%dynamicdata; %shareddata; ]> Poznámky k distribuci &debian; &release; (,,&releasename;''), &arch-title; Josip Rodin, Bob Hilliard, Adam Di Carlo, Anne Bezemer, Rob Bradford, Frans Pop, Andreas Barth, Javier Fernández-Sanguino Peña, Steve Langasek debian-doc@lists.debian.org &docid; Úvod

Hlavním cílem poznámek k vydání je informovat uživatele o nejdůležitějších změnách v tomto vydání distribuce &debian;, provést uživatele aktualizací z předchozího vydání na aktuální a také informovat uživatele o potenciálních problémech, které se mohou vyskytnout během aktualizace nebo používání tohoto vydání.

Jelikož není možné obsáhnout všechny známé problémy, jsou zde přednostně uvedeny ty, které mají dopad na mnoho uživatelů, nebo jsou závažnějšího charakteru.

Aktuální verze dokumentu je k dispozici na . Pokud je vaše verze starší než jeden měsíc, měli byste si obstarat poslední verzi.

Podporujeme a popisujeme pouze přechod z předchozí verze Debianu, v tomto případě &oldreleasename;. Chcete-li přejít ze starší verze, přečtěte si, prosím, starší verzi tohoto dokumentu a přecházejte postupně - nejprve na poslední revizi &oldreleasename; a teprve potom na &releasename;.

Hlášení chyb v tomto dokumentu

Snažili jsme se vyzkoušet všechny kroky aktualizace, které v tomto dokumentu popisujeme a také jsme se pokusili předvídat možné problémy, na které mohou uživatelé narazit.

Pokud přesto naleznete v této dokumentaci chybu (chybná nebo chybějící informace), oznamte nám to prosím do jako chybu v balíku release-notes.

Pošlete nám hlášení o aktualizaci

Vítáme každou informaci ohledně přechodu ze &oldreleasename; na &releasename;. Chcete-li se podělit o své zkušenosti, pošlete nám je prosím do jako hlášení proti balíku upgrade-reports. Jakékoli přílohy prosím zabalte programem

Při zasílání hlášení prosím přiložte následující informace:

Stav balíků před a po aktualizaci: stavová databáze /var/lib/dpkg/status, stavová databáze /var/lib/aptitude/pkgstates. Zálohu byste měli provést před samotnou aktualizací (jak popisuje ), ale záložní kopii těchto informací byste měli nalézt i ve /var/backups.

Záznam aktualizace pomocí nástroje script, jak popisuje .

Logy aptitude (soubor /var/log/aptitude).

Poznámka: před přiložením logů do chybového hlášení si je raději projděte a odstraňte potenciálně citlivé nebo důvěrné informace, protože tyto logy budou publikovány ve veřejně přístupné databázi.

Zdrojové texty tohoto dokumentu

Tento dokument je generován pomocí debiandoc-sgml. Zdrojové texty jsou dostupné v CVS Dokumentačního projektu Debianu. K souborům můžete přistupovat individuálně přes , ve kterém můžete vidět i změny mezi jednotlivými verzemi souboru. Více informací o přístupu k CVS naleznete na .

Co je nového v distribuci &debian; &release;

Toto vydání přináší oficiální podporu architektury AMD64, která podporuje 64 bitové procesory od Intelu (EM64T) a AMD (AMD64). Tento port byl během předchozího vydání Debianu (&debian; 3.1 (,,Sarge'')) neoficiální. ]]>

Protože architektura Motorola 680x0 (,,m68k'') nesplňovala kritéria nastavená manažery pro vydávání Debianu, není již oficiálně podporována. Nejvážnějšími důvody byl slabý výkon a omezená podpora výrobců nezbytných komponent. I když již není port m68k součástí oficiálního vydání, předpokládáme, že zůstane aktivní a připravený k instalaci.

Následující výpis obsahuje přehled všech oficiálně podporovaných architektur pro &debian; &releasename;.

Intel x86 (,,i386'')

Alpha (,,alpha'')

SPARC (,,sparc'')

PowerPC (,,powerpc'')

ARM (,,arm'')

MIPS (,,mips'' (big endian) a ,,mipsel'' (little endian))

Intel Itanium (,,ia64'')

HP PA-RISC (,,hppa'')

S/390 (,,s390'')

AMD64 (,,amd64'')

Podrobné informace týkající se podpory jednotlivých architektur, portování balíků a údaje specifické pro každou architekturu jsou dostupné v dokumentu .

Toto je teprve druhé oficiální vydání systému &debian; pro architekturu &arch-title;. Přestože jsme přesvědčeni o kvalitách Debianu na této architektuře, distribuce zatím nebyla masivně prověřena širokou uživatelskou základnou. Z tohoto důvodu se v ní mohou objevovat chyby. Jakékoliv problémy prosím nahlaste na . Nezapomeňte uvést, že chyba se týká platformy &architecture;. ]]> Co je nového na &arch-title;?

Podpora RiscPC (RPC) je nekompletní a po vydání etche bude odstraněna. Přestože etch obsahuje jádro pro RiscPC, instalační systém už RiscPC nepodporuje.

Byla přidána podpora pro intelovskou platformu IXP4xx. Instalační systém obsahuje podporu pro Linksys NSLU2, malé a levné zařízení, které umožňuje využití úložných zařízení připojených přes USB. Více informací o Debianu na NSLU2 naleznete na .

Podporována je nově také intelovská platforma I/O Processor (IOP). &debian; &release; konkrétně podporuje zařízená založená na IOP 32x. Instalační systém podporuje dvě síťově připojená zařízení (Network Attached Storage, NAS) založená na čipu IOP: GLAN Tank od IO-Data a Thecus N2100. Více na .

]]> Co je nového na &arch-title;? Podpora DECstation je nekompletní a v etchi netestovaná. Po tomto vydání bude z Debianu odstraněna úplně. Sem patří obě varianty DECstation dříve v Debianu podporované: r3k-kn02 a r4k-kn04.

Stroje Cobalt založené na MIPS (Qube 2700, RaQ1, Qube2, RaQ2) je možné nainstalovat bez použití sériové konzoly. Instalace na stroje Cobalt nyní standardně probíhá pomocí SSH. Více informací na .

]]> Byla přidána podpora pro SGI platformu IP32. Platforma IP32 se skládá ze strojů O2 s procesory R5000, R5200 nebo RM7000. Instalace je možná pomocí framebufferu nebo přes sériovou konzoli.

]]>

Dále byla do jádra i instalátoru přidána podpora pro SB1A desku BCM91480B od Broadcomu ("BigSur"), která je založena na čtyřjádrovém čipu BCM1480. Tato deska je podporována jak v režimu little endian, tak také big endian.

Přidána byla i podpora pro Qemu. Virtuální stroj Qemu/MIPS emuluje klasický počítač ISA PC s procesorem MIPS 4Kc.

]]> Co je nového na &arch-title;?

Toto vydání přináší podporu pro 64 bitové architektury PowerPC (IBM pSeries, powermacy Apple G5). Naopak zrušena byla podpora pro podarchitektury Apple Apus a Apple Nubus.

X Window System nyní plně podporuje klávesnice na strojích iBook a Powerbook (Na rozdíl od &oldreleasename; není potřeba speciálních xmodmap.

]]> Co je v distribuci nové?

Nová verze Debianu tradičně přináší více softwaru než její předchůdce &oldreleasename;; distribuce obsahuje přes &packages-new; nových balíků, což dává celkem více než &packages-total; balíků. &packages-updated; balíků bylo aktualizováno na novější verzi, což činí &packages-update-percent;% balíků předchozí stabilní verze. Velké množství balíků (přes &packages-removed;, neboli &packages-removed-percent;% balíků předchozí stabilní verze) bylo také z distribuce z různých důvodů odstraněno. Tyto balíky uvidíte ve správcích balíků v sekci ,,zastaralé''.

S tímto vydáním přešel &debian; z XFree86 na X.Org verze 7.1, která podporuje širší škálu hardware a je vybavena lepší autodetekcí. To mimo jiné umožňuje použití Compizu, což je jeden z prvních kompozitních správců oken pro X Window System, který u podporovaných zařízení využívá všech výhod hardwarové akcelerace OpenGL.

&debian; opět přichází s několika desktopovými aplikacemi a prostředími. Mezi jinými obsahuje GNOME 2.14S některými moduly z GNOME 2.16., KDE 3.5.5a a Xfce 4.4. Aktualizovány byly též kancelářské aplikace jako OpenOffice.org 2.0.4a, KOffice 1.6, GNUCash 2.0.5, GNUmeric 1.6.3 a Abiword 2.4.6.

Změny se dotkly i ostatních desktopových aplikací. Gaim povýšil na verzi 2.0, Evolution na verzi 2.6.3. Aktualizován byl také balík aplikací Mozilla a hlavní programy byly přejmenovány: iceweasel (verze 2.0.0.2) je webový prohlížeč Firefox s odstraněným brandingem, obdobně

Toto vydání dále obsahuje následující významnější aktualizace:

GNU C library verze 2.3.6 GNU Compiler Collection 4.1 jako výchozí kompilátor interprety jazyků: Python 2.4, PHP 5.2 serverový software:

poštovní servery: Exim 4.63 (výchozí poštovní server), Postfix 2.3, Courier 0.53, Cyrus 2.2 webové servery: Apache 2.2, fnord 1.10 databázové servery: MySQL 5.0.32, PostgreSQL 8.1 OpenSSH server, verze 4.3 jmenné servery: Bind 9.3, maradns 1.2 adresářový server: OpenLDAP 2.3

Oficiální instalační sada distribuce &debian; je nyní k dispozici na 19 až 23 instalačních CD (podle architektury) s binárními balíky a podobném počtu CD se zdrojovými balíky. Při instalaci lze rovněž využít instalační DVD.

Správa balíků

Preferovaným nástrojem pro správu balíků z konzole je

V &releasename;i je i debian-archive-keyring.

Ve výchozím nastavení vás nyní bude apt varovat při každém stahování balíků z neověřených zdrojů. Budoucí verze budou možná vynucovat ověření všech balíků, jinak je odmítnou stáhnout. Správci neoficiálních zdrojů pro apt by si měli vytvořit kryptografické klíče, podepsat své soubory Release a zajistit bezpečný způsob distribuce odpovídajících veřejných klíčů.

Více informací naleznete v , kapitole příručky .

Jinou vlastností, která byla do systému APT přidána, je možnost stahovat pouze rozdíly v souboru .
debian-volatile je oficiální službou
Služba
To znamená, že již není používána adresa /etc/apt/sources.list. Stará adresa bude ještě po nějakou dobu udržována.
Se službou archivu.Vylepšení systému V distribuci bylo provedeno mnoho změn, jejichž přínos zaznamenáte při čisté instalaci &releasename;, ale které nemusí být automaticky k dispozici při přechodu ze &oldreleasename;. Tato kapitola popisuje nejvýznamnější změny. Priorita vývojářských balíků byla snížena Mnoho vývojářských balíků, které měly prioritu standardní, mají nyní prioritu volitelé, takže se při výchozí instalaci neinstalují, což šetří místo i čas instalace. Mezi tyto balíky patří standardní kompilátor C/C++ gcc, podpůrný software (dpkg-dev, flex nebo make) a také hlavičkové soubory (libc6-dev, linux-kernel-headers). Chcete-li mít tyto balíky nainstalovány, je nejjednodušší nainstalovat balík SELinux má standardní prioritu, ale zatím není povolen Balíkům, které jsou potřeba pro podporu SELinuxu, byla zvýšena priorita na standardní. To znamená, že budou instalovány automaticky při instalaci nového systému. U stávajících systémů můžete nainstalovat SELinux příkazem: # aptitude install selinux-basics Samotný SELinux však zatím není ve výchozím nastavení povolený. Informace o nastavení a povolení SELinuxu naleznete ve . Nový superdémon inetd Na místo starého inetd démona z balíku netkit-inetd se nyní používá implementace openbsd-inetd. Pokud nenalezne žádné služby, na které by měl dohlížet (což je případ čerstvě nainstalovaného systému), ani se nespustí. Tento démon se nainstaluje automaticky i při přechodu ze &oldreleasename;. Výchozí varianta Jako výchozí varianta editoru Změna výchozích vlastností ext2/ext3 Nově vytvářené souborové systémy ext2 a ext3 mají implicitně povolené příznaky Uživatelé přecházející z &oldreleasename; mohou nastavit příznak Příznak . Příznak Výchozí kódování pro &releasename; je UTF-8 Výchozí kódování nových instalací &debian;u je UTF-8 a mnoho aplikací je pro toto kódování přednastaveno. Uživatelé přecházející na &releasename; ze starší verze se budou muset do tohoto kódování přepnout ručně vygenerováním příslušných locales a nastavením proměnných prostředí. Celosystémové nastavení můžete změnit příkazem S převodem by mohl pomoci balík Některé aplikace ještě nemusí v prostředí UTF-8 fungovat správně, doporučujeme kontaktovat jejich autory. Více informací naleznete na , které se zabývají přechodem ze &oldreleasename; na &releasename;. Hlavní změny spojené s jádrem &debian; &release; se na všech architekturách dodává s jádrem &kernelversion;. Toto vydání sice je stále z větší části s jádry 2.4 Některé balíky již s tímto jádrem nemusí fungovat správně, viz . ]]> kompatibilní, ale Debian již jádra 2.4 oficiálně nepodporuje. V samotném jádře i ve způsobu jeho zabalení v Debianu se udály veliké změny. Některé z těchto změn komplikují hladký přechod na &releasename; a potenciálně mohou vyústit v problémy při restartování do nového systému. Tato sekce probírá nejzávažnější změny. Potenciálními problémy a jejich obejitím se zabývají další kapitoly. Jestliže používáte jádro řady 2.4, měli byste si pozorně přečíst . ]]> Změny v balení jádra Balíky s jádrem se přejmenovaly Všechny balíky s linuxovým jádrem byly přejmenovány z Varianta ,,386'' nahrazena ,,486'' S vydáním &oldreleasename; byla na architektuře Intel x86 zrušena podpora procesorů 80386 a nyní byla zrušena i varianta jádra 386 a byla nahrazena variantou 486. ]]> Jediné obecné jádro na &arch-title; &oldreleasename; měl pro různé rodiny procesorů této architektury různé varianty jádra. Díky změnám v jádře, které automaticky optimalizují jádro pro konkrétní procesor(y) v systému, již není potřeba mít různé varianty balíků s jádrem. ]]> Standardní jádra obsahují SMP Víceprocesorové systémy již nevyžadují ]]> Varianta jádra r5k-ip22 byla zrušena Obraz jádra pro stroje IP22 s procesorem R5000 byl zahozen, protože obraz r4k-ip22 nyní podporuje stroje IP22 jak s procesorem R4x000, tak R5000. ]]> Tam, kde to bylo možné, byly vytvořeny prázdné přechodové balíky, které zajistí přechod z odstraněných balíků na nové verze. Nové nástroje pro vytváření initrd Balíky s obrazy linuxového jádra na &arch-title; nevyžadují pro zavedení systému initrd. To znamená, že se informace v této části na vás nevztahují a zařazeny byly jen pro úplnost. ]]> Kvůli změnám v jádře se již nemůže pro vytváření initrd používat nástroj ), ale oba vytvoří souborový systém Při aktualizaci na oficiální jádro z &releasename;e se Balík ]]> Dynamická správa /dev a rozpoznávání hardware Jádra z &releasename;e již nepodporují devfs. Náhradou devfs je /dev a soubory v něm umístěné vytváří a ruší dynamicky podle toho, které moduly jádra jsou zavedeny (na základě událostí generovaných jádrem). devfs a poskytuje služby, které jsou využívány programy jako Při instalaci jádra dodávaného s Debianem se Instalaci Instalační systém Oficiální instalační systém Debianu nabízí množství instalačních metod. Dostupné metody, které můžete použít pro instalaci svého systému, závisí na vaší architektuře. Obrazy instalačního systému pro &releasename; společně s instalační příručkou naleznete na . Instalační příručka je dostupná i na prvním oficiálním CD/DVD v souboru /doc/install/manual/jazyk/index.html Také byste se měli podívat na známé instalačního systému. Nový instalační systém funguje pouze na alpha systémech, které podporují SRM konzolu. Před instalací tedy musíte svůj systém převést na SRM. Pokud váš systém podporuje pouze AlphaBIOS/ARC konzoli, je doporučeným způsobem instalace &releasename;e nejprve nainstalovat (minimální) Debian Woody, aktualizovat na &oldreleasename; a konečně na &releasename;. Více informací o různých konzolích naleznete v odkazech na . ]]> Problémy s framebufferem on &arch-title; Kvůli problémům se zobrazováním na některých systémech je pro většinu grafických karet na architektuře &arch-title; podpora framebufferu vypnutá. To může způsobit nepěkné zobrazení na systémech, které framebuffer podporují korektně (např. s grafickými kartami ATI). Zaznamenáte-li v instalačním systému problémy se zobrazováním, můžete zkusit zavést instalátor s parametrem framebuffer=true. Pokud na vašem hardwaru framebuffer funguje, ale implicitně je vypnutý, dejte nám prosím vědět. Problémy se zaváděním na &arch-title; Několik uživatelů hlásilo, že instalační CD se při zavádění z PROM příkazu boot cdrom nepodaří zavést a že pokus končí chybou Illegal Instruction. Tento problém nastává v případech, kdy byl systém restartován ze Solarisu. Jednoduchou obezličkou je úplné vypnutí systému a poté rovnou zavedení z CD. Problém byl hlášen uživateli různých systémů (konkrétně Enterprise 450, Blade 2000, Fire V240, Enterprise 250, Blade 100 a Enterprise 220R), takže předpokládáme, že jde o obecnější problém. Pokud u svého hardware zaznamenáte podobné problémy, dejte nám o tom prosím vědět. Problémy se zaváděním qla2xxx na &arch-title; Několik uživatelů hlásilo, že instalační systém neumí rozeznat pevné disky na počítačích, které mají disky připojené k fibre-channel SCSI řadiči QLogic. Sem patří servery Sun Fire 280R. Modul qla2xxx se sice zavede, ale nemůže nahrát firmware, což jej činí zbytečným. Vysvětlení tohoto problému je, že firmware řadiče QLogic není svobodný a musel být přesunut do samostatného nesvobodného balíku (), který není součástí instalačního systému. Řešení není zrovna přímočaré. Nejprve musíte dostat obraz firmwaru do instalačního systému a později i do instalovaného systému. Pro nahrání firmwaru do instalačního systému musíte mít během instalace funkční síť, pomocí wget stáhnout udeb balík firmware-qlogic, nainstalovat jej pomocí udpkg a znovu nahrát modul qla2xxx. Po skončení instalace připojte novou kořenovou oblast, chrootujte se do ní, stáhněte balík firmware-qlogic, nainstalujte jej pomocí dpkg a poté spusťte update-initramfs, aby se firmware dostal do obrazu ramdisku. Alternativně můžete instalovat ze staršího instalačního CD (kde byl firmware ještě přítomen) a poté aktualizovat. Velikost disku není rozpoznána korektně Pokud byl disk dříve používán v Solarisu, nemusí instalace rozpoznat správnou velikost disku. Pouhé vytvoření nové tabulky rozdělení disku problém nespraví. Je zapotřebí vynulovat několik prvních sektorů disku: # dd if=/dev/zero of=/dev/hdX bs=512 count=2; sync Tímto ztratíte přístup ke všem předchozím datům na disku. ]]> Co je nového v instalačním systému? Od svého prvního představení v &oldreleasename; se instalační systém dále vyvíjel, což má za následek lepší podporu hardwaru a několik zajímavých vlastností. V těchto poznámkách zmíníme pouze nejvýznamnější změny v instalačním systému. Pokud vás zajímá podrobný seznam změn od vydání &oldreleasename;, pročtěte si oznámení k jednotlivým testovacím verzím, která jsou dostupná v archivu D-I. Hlavní změny Nevyžaduje restart během instalace Instalace byla dříve rozdělena do dvou částí. V první se nainstaloval základní systém a nastavilo se zavádění, ve druhé se spustil U &releasename;e byla druhá část sloučena do první, což má několik výhod, jako je zvýšená bezpečnost, méně otázek, nebo při desktopové instalaci první přihlášení rovnou do grafického prostředí. Výchozí kódování UTF-8 Instalační systém implicitně nastaví univerzální kódování UTF-8. Dříve se používala kódování specifická pro každý jazyk (ISO-8859-2, EUC-JP nebo KOI-8). Pružnější rozdělování disku Nyní je možné použít asistované dělení i pro nastavení LVM. Instalační systém umí nastavit šifrované souborové systémy. Při ručním dělení si můžete vybrat mezi šifrováním pomocí /boot). Grafické uživatelské rozhraní Preferujete-li grafické uživatelské rozhraní, zkuste zavést instalační systém příkazem ]]> Pro &arch-title; je dostupný samostatný instalační obraz, na kterém je experimentální grafické uživatelské rozhraní. Funguje na většině systémů CHRP, které používají grafickou kartu ATI. Vzhledem k nedostatečnému testování na &arch-title; není grafické rozhraní součástí běžných instalačních CD. Chcete-li si grafický instalátor vyzkoušet, hledejte obraz gtk-miniiso. ]]> Funkcionalita grafického instalátoru je téměř shodná s klasickou instalací, liší se pouze vzhled. Existuje však jedna výjimka: grafické rozhraní zatím nepodporuje nastavení šifrovaných oblastí pomocí náhodných klíčů. Hlavní výhodou grafického rozhraní oproti tradičnímu newt je podpora více jazyků. Hlavní rozdíly mezi tradiční a grafickou instalací jsou popsány v dodatku instalační příručky. Poznámka: Grafické rozhraní není dostupné na všech architekturách. ]]> Záchranný režim Instalační systém můžete použít i pro řešení problémů se svým systémem, například pokud odmítá startovat. První kroky vypadají jako běžná instalace, ovšem místo kroku pro rozdělení disku se zobrazí menu s několika záchrannými možnostmi. Záchranný režim spustíte zavedením instalátoru příkazem rescue/enable=true. Kryptografické ověření stažených balíků Balíky stažené během instalace jsou nyní kryptograficky ověřovány pomocí Použití sudo místo účtu uživatele root Během expertní instalace si můžete zvolit, že nechcete nastavit účet uživatele root (bude zamknutý), ale místo toho nastavit Zjednodušené nastavení pošty Při instalaci úlohy ,,Standardní systém'' bude poštovní server nastaven zcela automaticky. Tento poštovní server bude doručovat poštu pouze v rámci instalovaného systému a nebude dostupný z ostatních počítačů (ani z těch na stejné síti). Budete-li chtít poštu posílat nebo přijímat i mimo váš systém, budete muset po instalaci poštovní systém přenastavit. Výběr desktopového prostředí Pokud si uživatel při instalaci zvolí instalaci desktopového prostředí, nainstaluje se automaticky GNOME. Pro příznivce jiných desktopových prostředí je zde nyní jednoduchá možnost instalace KDE nebo Xfce. Stačí při zavádění instalačního systému přidat parametry tasks="standard, kde-desktop", resp. tasks="standard, xfce-desktop". Poznamenejme, že toto nebude fungovat v případech, kdy instalujete z CD a nepoužijete síťové zrcadlo. Při použití DVD nebo jiného způsobu instalace bude vše fungovat očekávaným způsobem. Samotné CD je totiž příliš malé na to, aby se na něj vešla všechna tři prostředí. Pro různá desktopová prostředí jsou nyní dostupné různé obrazy CD. Nové jazyky Díky ohromnému úsilí překladatelů můžete nyní instalovat Debian v textovém režimu ve 47 jazycích, což je o šest jazyků více, než podporoval &oldreleasename;. K nově přidaným jazykům patří běloruština, esperanto, estonština, kurdština, makedonština, tatalog, vietnamština a wolof. Z důvodu malé přeloženosti byla vypuštěna perština a velština. Při použití grafického uživatelského rozhraní je podporováno dalších 11 jazyků. Tyto jazyky vyžadují grafický instalátor, protože jejich znakové sady se v negrafickém rozhraní prezentují velmi špatně. Patří sem bengálština, bhútánština, gudžarátština, hindština, gruzínština, khmerština, malajálamština, nepálština, paňdžábština, tamilština a thajština. ]]> Uživatelé, kteří nechtějí používat žádné místní prostředí (locale), mohou ve výběru jazyků zvolit . Zjednodušená lokalizace a výběr časového pásma Výběr jazyků, zemí a časových pásem byl zjednodušen tak, aby od uživatelů vyžadoval méně informací. Instalátor se nyní pokusí odhadnout zemi a časové pásmo jen na základě zvoleného jazyka. Pokud se mu to nepovede, nabídne alespoň zúžený výběr. V případě nutnosti je zachována možnost vytvořit bizarnější kombinace. Vylepšená lokalizace celého systému Většina lokalizačních úloh, které dříve vykonával nástroj localization-config, je nyní integrována přímo v instalačním systému Debianu nebo v samotných balících. To znamená, že výběr jazyka při instalaci automaticky nainstaluje užitečné balíky pro daný jazyk (slovníky, dokumentaci, fonty, ...). Drobným krokem zpět je fakt, že některá nastavení se již neprovádí automaticky. Sem patří nastavení velikosti papíru a pokročilejší nastavení klávesnice v Xorg. Poznamenejme, že balíky pro daný jazyk se nainstalují pouze v případě, že jsou během instalace k dispozici. ]]> Automatické instalace Mnoho změn zmíněných v předchozích ovlivňují také podporu pro automatické instalace pomocí přednastavení. To znamená, že starší soubory s přednastavením, které fungovaly se &oldreleasename;em nyní nemusí fungovat a nejspíš se budou muset upravit. Dobrou zprávou je, že nyní obsahuje samostatný dodatek s důkladným popisem celého systému přednastavení. Instalační systém v &releasename;i dále zjednodušuje automatické instalace a podporuje pokročilé rozdělení za použití RAIDu, LVM a šifrovaného LVM. Nejpopulárnější balíky Na rozdíl od předchozího vydání vám instalační systém opět nabídne možnost instalace balíku Informace z balíku Aktualizace předchozích verzí systému Příprava na aktualizaci systému Před aktualizací systému je velmi vhodné vytvořit úplnou záložní kopii dat, nebo přinejmenším zálohovat data a konfigurační soubory, které byste jen neradi ztratili. Nástroje pro aktualizaci systému jsou zcela spolehlivé, ale například selhání hardware během aktualizace by mohlo mít nedozírné důsledky a mohlo by vést až k poškození systému. Doporučujeme se podívat také na problémy explicitně vypsané v . Kapitola se sice přímo nezabývá procesem aktualizace, ale některé body mohou být i přesto relevantní. Záloha dat a konfigurace Nejdůležitější pro vás zřejmě bude zazálohovat obsah adresářů /etc, /var/lib/dpkg, /var/lib/aptitude/pkgstates a rovněž výstup z dpkg --get-selections "*" (uvozovky jsou důležité). Aktualizace samotná v domovských adresářích uživatelů nic nemění, avšak existují aplikace (např. části balíku Mozilla a desktopových prostředí KDE a GNOME), které při spuštění nové verze přepisují stará nastavení novými výchozími hodnotami. Jako prevenci můžete zkusit zazálohovat všechny skryté soubory a adresáře (tzv. tečkové soubory) z uživatelských adresářů, což pomůže při případné obnově. Instalační procedura musí být vykonána s privilegii superuživatele. Je tedy nutné buďto se přihlásit jako uživatel root, nebo nabýt jeho práv prostřednictvím programů Informujete uživatele s předstihem Je dobré informovat uživatele o změnách, které v sytému vlivem aktualizace nastanou. Je to vhodné i v případě, že se uživatelé na váš systém přihlašují vzdáleně (pomocí /home). Při přechodu na &releasename; se nejspíše aktualizuje jádro, takže bude vyžadován restart systému. Ten se typicky provádí po skončení přechodu. Příprava na záchranu Kvůli mnoha změnám, které se v jádře udály mezi &oldreleasename;m a &releasename;em v oblasti ovladačů, rozpoznávání hardwaru a pojmenování a uspořádání zařízení, zde existuje opravdové riziko, že po aktualizaci při restartu systému zaznamenáte problémy. Mnoho potenciálních změn je zachyceno v této a následujících kapitolách. Z tohoto pohledu dává smysl připravit záchrannou cestu, pomocí které budete moci systém obnovit v případě, že se nepodaří následný restart, resp. že se u vzdálených systémů nepodaří nahodit síťování. Při vzdálené aktualizaci přes ) a bude nutné opravit konfiguraci přes lokální konzoli. To stejné platí pro případ, že počítač omylem během aktualizace restartujete. Snad každého napadne zkusit znovu restartovat s původním jádrem. Z mnoha důvodů, které jsou porůznu roztroušeny v těchto poznámkách, není zaručeno, že se to povede. Pokud staré jádro selže, musíte nalézt alternativní způsob, jak zavést svůj systém, abyste jej mohli následně opravit. Jednou z možností je použití speciálního záchranného obrazu, nebo nějakého linuxového live CD. Po zavedení náhradního systému byste měli být schopni připojit svůj kořenový souborový systém a Jinou možností je použití a v . Ladicí shell při zavádění pomocí initrd Tato vlastnost se dá vypnout přidáním parametru , který se dá použít pro ladění. Jestliže se například nepovede připojit kořenový souborový systém, budete vhozeni do tohoto ladicího shellu, který obsahuje základní příkazy, které umožní vysledovat problém a v lepším případě jej i opravit. Základní věci, které byste měli zkontrolovat, patří: přítomnost správných souborů zařízení v /dev; které moduly jsou zavedeny (cat /proc/modules); výstup Podaří-li se vám problém opravit, příkazem ]]> Připravte si záchrannou síť Aktualizaci distribuce je možné provést lokálně z textové virtuální konzoly (nebo z přímo napojeného sériového terminálu), nebo vzdáleně pomocí Jako další pojistku doporučujeme instalovat ve virtuální konzoli programu Jádra řady 2.2 již nejsou podporována V případě, že používáte jádro dřívější než 2.4.1, měli byste před aktualizací Kontrola stavu systému Aktualizační proces popsaný v této kapitole byl navržen pro přechod z ,,čistého'' systému &oldreleasename; bez balíků třetích stran. Konkrétně jsou známé problémy s balíky, které instalují programy do /usr/X11R6/bin/, což způsobuje problémy kvůli přechodu na X.org (viz ). Jestliže máte takové balíky nainstalovány, je rozumné je dočasně odinstalovat, což zvýší spolehlivost aktualizace. Také se předpokládá, že byl systém aktualizován na poslední verzi &oldreleasename;. Pokud si nejste jisti, následujte pokynů v . Kontrola naplánovaných akcí ve správci balíků V některých případech se může stát, že pokud byly balíky instalovány pomocí Proto je potřeba ověřit, zda se ve správci balíků . Spusťte tedy Zákaz vypichování balíků Pokud máte nastaven APT, aby instaloval vybrané (vypíchnuté) balíky z jiné, než stabilní distribuce (např. testovací), budete možná muset změnit pravidla pro vypichování (v souboru /etc/apt/preferences) tak, abyste povolili aktualizace balíků na nové verze balíků ve stabilní verzi. Podrobnosti o vypichování balíků naleznete v . Kontrola stavu balíků Nehledě na metodu aktualizace systému se nejdříve doporučuje zkontrolovat stav všech balíků a prověřit, jestli jsou všechny balíky schopny aktualizace. Pomocí následujícího příkazu je možné vypsat seznam balíků, jenž mají buďto status Half-Installed, Failed-Config, nebo jsou v jiném chybovém stavu. # dpkg --audit Stav všech balíků lze prohlédnout rovněž pomocí programu # dpkg -l | pager nebo # dpkg --get-selections "*" > ~/curr-pkgs.txt Doporučuje se, abyste před aktualizací odstranili u balíků status podržení v aktuálním stavu (,,on hold''). Pokud bude mít kterýkoliv z významných balíků nastaven tento příznak, nebude jej možné aktualizovat a tím pádem celý proces skončí neúspěchem. # aptitude search "~ahold" | grep "^.h" Chcete-li vypsat podržené balíky pro # dpkg --get-selections | grep hold Pokud v systému udržujete vlastní změněné balíky, to jest balíky vzniklé změnou a překladem standardního balíku z distribuce, měli byste jej označit příznakem ,,on hold''. Tímto preventivním opatřením zajistíte jeho setrvání v aktuálním stavu -- novější balík z distribuce jej nenahradí. Příznak ,,on hold'' můžete nastavit pro # aptitude hold balík Příznak odeberete analogicky, stačí nahradit V této fázi je lepší se přesvědčit, že . Neoficiální zdroje Máte-li v systému nainstalované balíky odjinud než z Debianu, může se stát, že budou kvůli konfliktům během aktualizace odstraněny. Pokud jste je nainstalovali ze zdroje balíků v /etc/apt/sources.list, podívejte se, zda daný archiv nabízí balíky sestavené pro &releasename;, a poté se změnou zdrojů oficiálních balíků příslušně změňte i tyto zdrojové řádky. Někteří uživatelé mohou mít neoficiální verze ,,novějších'' balíků, které Debianí systém správy balíků běžně neumožňuje, aby balík přepsal nebo odstranil soubor vlastněný jiným balíkem; minimálně pokud balík explicitně nenahrazuje původní balík.. Část obsahuje některé informace o řešení těchto problémů. Ruční odznačení balíků Abyste # aptitude unmarkauto openoffice.org vim a také jádro 2.6, pokud jste jej instalovali pomocí metabalíku: # aptitude unmarkauto $(dpkg-query -W 'kernel-image-2.6.*' | cut -f1) Poznámka: seznam balíků, které jsou v # aptitude search 'i~M <package name>' Příprava zdrojů pro APT Před zahájením aktualizace systému musíte nastavit konfigurační soubor pro /etc/apt/sources.list. deb. Instalován je balík s nejvyšší dostupnou verzí, přitom zdroje uvedené na předcházejících řádcích mají vždy vyšší prioritu než jejich následníci. (Prakticky lze v souboru uvést nejdříve například zdroje z lokálního pevného disku, dále CD-ROM a na poslední místo uvést zdroje z vnější počítačové sítě.) Vydání může být odkazováno svým kódovým jménem (např. &oldreleasename;, &releasename;) nebo svým stavovým jménem (tj. oldstable, stable, testing, unstable). Odkazování na vydání jeho kódovým jménem má tu výhodu, že nikdy nebudete překvapeni novou verzí a proto je to doporučený postup. To ovšem také znamená, že budete muset sledovat ohlášení o nové verzi sami. Použijete-li stavové jméno, poznáte novu verzi podle toho, že okamžitě po vydání vám najednou bude k dispozici spousty aktualizací. Nastavení APT pro aktualizaci přes Internet Implicitní nastavení obsahuje údaje pro instalaci z našich hlavních archivů v Internetu, to si však asi budete přát změnit. Po úpravě souboru /etc/apt/sources.list je možné používat i jiné zdroje, především archivy, které jsou k vám na síti blíže a budou mít rychlejší odezvu a větší přenosové rychlosti. Adresy FTP a HTTP archivů Debianu je možné najít na (podívejte se na kapitolu ,,Full list of mirrors''). HTTP zrcadla jsou obvykle rychlejší než FTP zrcadla. Předpokládejme například, že váš nejbližší archiv je &url-debian-mirror-eg;/. Při jeho prohledávání pomocí WWW prohlížeče nebo pomocí FTP klienta jste zjistili, že hlavní adresáře jsou: &url-debian-mirror-eg;/dists/&releasename;/main/binary-&architecture;/... &url-debian-mirror-eg;/dists/&releasename;/contrib/binary-&architecture;/... Pokud chcete používat tento archiv, přidejte do souboru deb &url-debian-mirror-eg; &releasename; main contrib Podadresář dists je do cesty přidán implicitně a argumenty za názvem distribuce jsou určeny pro rozšíření takto specifikované cesty do několika adresářů. Poté co do souboru deb vložte symbol hash ( Nastavení APT pro aktualizaci z lokálního archivu Místo používání FTP nebo HTTP zrcadel budete asi chtít použít lokální archiv, proto upravte soubor /etc/apt/sources.list pro použití zrcadla na lokálním disku (nebo třeba souborového systému exportovaného pomocí NFS). Předpokládejme, že vaše balíky jsou například v adresáři /var/ftp/debian/ a mají následující hlavní adresáře: /var/ftp/debian/dists/&releasename;/main/binary-&architecture;/... /var/ftp/debian/dists/&releasename;/contrib/binary-&architecture;/... Do souboru deb file:/var/ftp/debian &releasename; main contrib Podadresář dists je do cesty přidán implicitně a argumenty za názvem distribuce jsou určeny pro rozšíření takto specifikované cesty do několika adresářů. Poté co do souboru deb vložte symbol hash ( Nastavení APT pro aktualizaci z CD nebo DVD Pokud chcete používat /etc/apt/sources.list existující řádky začínající Přesvědčte se, že je ve vašem souboru /etc/fstab řádek umožňující připojit CD-ROM mechaniku na adresář /cdrom (pro metodu /cdrom). Pokud je například /dev/hdc vaše CD-ROM mechanika, soubor /etc/fstab by měl obsahovat obdobný řádek: /dev/hdc /cdrom auto defaults,noauto,ro 0 0 Ve čtvrtém sloupci by mezi slovy defaults,noauto,ro Pokud chcete ověřit funkčnost, vložte do mechaniky CD a spusťte # mount /cdrom #(příkaz připojí CD na daný adresář) # ls -alF /cdrom #(příkaz vypíše obsah připojeného CD) # umount /cdrom #(příkaz odpojí CD) Dále spusťte # apt-cdrom add pro každý binární CD-ROM z vaší sady debianích CD. Tím se přidají data o každém CD do vaší APT databáze. Aktualizace balíků Doporučený nástroj pro přechod na vyšší verzi &debian;u se nazývá aptitude. Její výhoda oproti přímému použití apt-get spočívá v lepším algoritmu řešení závislostí mezi balíky. Nezapomeňte připojit všechny potřebné diskové oblasti (zejména oblasti s kořenovým souborovým systémem a adresářem /usr) pro čtení i zápis (read-write) příkazem: # mount -o remount,rw /adresář Dále byste se měli (raději dvakrát) přesvědčit, že zdroje v /etc/apt/sources.list ukazují na ,,stable''. Neměl by tam být žádný záznam ukazující na &oldreleasename;. Poznámka: záznamy pro CD většinou ukazují na ,, Nahrávání sezení Důrazně doporučujeme zaznamenat průběh aktualizace systému pomocí programu /usr/bin/script. Jestliže se objeví nějaký problém, minimálně budete mít záznam o tom, co se stalo. Navíc po dokončení instalace můžete podat přesné hlášení chyby (bug report). Záznam je možné zahájit příkazem: # script -t 2>~/přechod-&releasename;.time -a ~/přechod-&releasename;.script nebo podobným. Poznamenejme, že není vhodné umísťovat soubor se záznamem do dočasného adresáře jako je /tmp nebo /var/tmp. Obsah těchto adresářů může být během aktualizace nebo restartu systému smazán. Typescript vám také pomůže najít informaci, která už z obrazovky dávno zmizela. Přepněte se na druhou konzoli (klávesami less -R ~root/přechod-&releasename;.script. Po dokončení aktualizace je rozumné Jestliže jste při zaznamenávání použili přepínač -t, můžete celé sezení přehrát programem # scriptreplay ~/přechod-&releasename;.time ~/přechod-&releasename;.script Aktualizace seznamu balíků Nejprve je nutno stáhnout soubor, který obsahuje výčet balíků patřících do nové verze Debianu. To provedete příkazem: # aptitude update První spuštění příkazu může vypsat nějaká varování ohledně dostupnosti některých zdrojů. Tato varování jsou neškodná a při příštím spuštění se již nezobrazí. Ujistěte se, že máte pro aktualizaci dostatek místa Před kompletní aktualizací svého systému podle se ujistěte, že máte na disku dostatek volného místa. Nejprve budete potřebovat dostatek volného místa na oblasti, která hostí /var/, protože sem se dočasně stáhnou balíky, které se pak budou instalovat. (Balíky jsou se stahují do /var/cache/apt/archives/partial a po úspěšném stažení se přesunou o adresář výš.) Poté budete potřebovat další místo v oblastech, do kterých se budou aktualizované a nové balíky instalovat. Aktualizované balíky mohou obsahovat větší programy nebo více dat, nové balíky mohou být vyžadovány kvůli splnění nových závislostí. Pokud váš systém nemá dostatek volného místa, může aktualizace skončit někde v půli cesty a nemusí být snadné se dostat zpět do použitelného stavu. # aptitude -y -s -f --with-recommends dist-upgrade [ ... ] XXX aktualizováno, XXX nově instalováno, XXX k odstranění a XXX neaktualizováno. Potřebuji stáhnout xx.xB/yyyMB archivů. Po rozbalení bude použito yyyMB. Teoreticky by stáhl/nainstaloval/odstranil balíky. Jak je popsáno v následujících sekcích, spuštění tohoto příkazu na začátku aktualizace může skončit chybou. V takovém případě musíte s příkazem pro zjištění potřebného místa počkat až provedete minimální aktualizaci () a aktualizujete jádro (). Nemáte-li k aktualizaci dostatek místa, nejprve nějaké uvolněte. Můžete: Odstranit soubory s balíky, které byly staženy do vyrovnávací paměti (/var/cache/apt/archive) příkazem apt-get clean nebo aptitude clean. Odstranit staré balíky, které již nepoužíváte. Máte-li nainstalovaný ). Jinou možností je spustit Odstranit balíky, které zabírají zbytečně mnoho místa a pro které nemáte momentální uplatnění (vždycky si je můžete znovu doinstalovat). Seznam nejobjemnějších balíků můžete získat programem wajig size). Odstranit nebo dočasně přesunout na jiný systém systémové logy ve /var/log/. Pro bezpečné odstranění balíků se doporučuje přepnout sources.list zpátky na &oldreleasename;, jak popisuje . Minimální aktualizace systému Protože některé klíčové balíky mezi sebou ve verzích pro &oldreleasename; a &releasename; kolidují, jednoduché spuštění aptitude dist-upgrade by často odstranilo mnoho balíků, které si nejspíš chcete ponechat. Doporučujeme přechod uskutečnit dvoufázově. V první fázi se provede minimální aktualizace, při které se vyřeší zmíněné konflikty a ve druhé fázi potom následuje plný dist-upgrade. Nejprve spusťte # aptitude upgrade Tím se aktualizují ty balíky, které mohou být aktualizovány bez instalace nebo odstranění jiných balíků. Po minimální aktualizaci by měl následovat příkaz # aptitude install initrd-tools Tento krok automaticky aktualizuje balíky Další krok závisí na typu nainstalovaných balíků. Tyto poznámky se snaží poradit, kterou metodu byste měli použít, ale v případě pochybností vám doporučujeme u každé metody před pokračováním podrobně prozkoumat, které balíky jsou naplánovány k odstranění. Mezi balíky, u kterých se očekává odstranění, patří . Aktualizace desktopového systému Tento způsob aktualizace byl ověřen na systémech sarge s nainstalovanou úlohou Stolní počítač. Na těchto systémech, resp. na systémech s nainstalovanými balíky gnome nebo kde dává tento postup pravděpodobně nejlepší výsledky. Pokud ještě namáte nainstalované balíky není ta nejlepší metoda: # dpkg -l libfam0c102 | grep ^ii # dpkg -l xlibmesa-glu | grep ^ii Jestliže máte tedy máte plně nainstalovaný desktopový systém, spusťte: # aptitude install libfam0 xlibmesa-glu Aktualizace systému poze s některými X balíky Systémy s nainstalovanými X balíky, ale ne s celou úlohou Stolní počíač, vyžadují mírně jiný postup. Tento postup obecně funguje na systémech s nainstalovaným balíkem Stolní počítač. # dpkg -l xfree86-common | grep ^ii Nejprve ověřte, zda jsou nainstalovány balíky # dpkg -l libfam0c102 | grep ^ii # dpkg -l xlibmesa-glu | grep ^ii Jestliže nemáte nainstalovaný balík Tento složitější příkaz automaticky určí, zda potřebujete nainstalovat libfam0 a xlibmesa-glu a případně vám je označí k instalaci: # aptitude install x11-common \ $(dpkg-query --showformat '${Package} ${Status}\n' -W libfam0c102 xlibmesa-glu \ | grep 'ok installed$' | sed -e's/ .*//; s/c102//') # aptitude install x11-common libfam0 xlibmesa-glu Instalací Aktualizace systému bez X Na systému bez X nemusíte provádět žádné další příkazy Aktualizace jádra Verze Jako důsledek je pravděpodobné, že se vám po této aktualizaci nepodaří zavést původní jádro ze &oldreleasename;. Z popsaného také vyplývá, že během aktualizace nastane okno, během kterého již budete mít novětší .) Pokud na svém systému nepoužíváte úlohu Stolní počítač, resp. nemáte nainstalované jiné balíky, které by způsobovaly odstranění neakceptovatelního množství balíků, je doporučeno v tento okamžik aktualizovat jádro. Jádro aktualizujete příkazem: # aptitude install linux-image-2.6-varianta S rozhodováním, kterou variantu jádra si máte nainstalovat, vám pomůže . V případě nainstalovaného desktopového prostředí bohužel není možné zajistit, aby se nové jádro nainstalovalo ihned po instalaci . Aktualizace zbytku systému Nyní byste měli být plně připraveni aktualizovat systém na novější verzi. Příkaz # aptitude dist-upgrade zahájí kompletní aktualizaci systému, to jest nainstaluje nejnovější verze dostupných balíků a vyřeší všechny možné problémy mezi balíky z rozdílných distribucí. Pokud to bude nezbytné, nainstalují se další nové balíky (zpravidla nové verze knihoven nebo přejmenované balíky), a odstraní se konfliktní starší balíky. Pokud aktualizujete systém ze sady CD, budete během aktualizace na různých místech vybídnuti ke vložení konkrétního CD. Je možné, že budete muset vložit jedno CD i několikrát, protože některé balíky závisejí na jiných, jenž jsou uloženy na jiném médiu. Nové balíky, které nemohou být instalovány beze změny instalačního stavu jiných balíků budou ponechány ve svých původních verzích (zobrazováno jako ,,přidržení''). To můžete vyřešit programem aptitude, kde tyto balíky vyberete k instalaci, nebo můžete zkusit příkaz aptitude -f install balík. Získání podpisů balíků Během aktualizace získáte novější # aptitude update B@hem aktualizace se již stáhly a aktivovaly podepisovací klíče debianích archivů s balíky. Přidáte-li jiné (neoficiální) zdroje balíků, . S novou verzí . Možné problémy během nebo po aktualizaci Pokud E: Dynamic MMap ran out of room znamená to, že máte malou cache paměť. Problém můžete obejít tak, že v /etc/apt/sources.list zakomentujete řádky které nepoužíváte, nebo zvýšíte velikost vyrovnávací paměti. Velikost cache můžete zvýšit volbou # echo 'APT::Cache-Limit "12500000";' >> /etc/apt/apt.conf To ovšem předpokládá, že jste tuto proměnnou v daném souboru ještě nenastavovali. Někdy je potřebné pro APT nastavit parametr -o APT::Force-LoopBreak=1. Je možné, že systém závislostí mezi balíky bude natolik poškozen, že si situace vyžádá ruční opravu. To obvykle znamená spustit # dpkg --remove jméno_balíku pro odstranění pochybných balíků, nebo # aptitude -f install # dpkg --configure --pending V extrémním případě byste měli znovu vynutit reinstalaci balíku příkazem # dpkg --install /cesta/k/jméno_balíku.deb Jestliže jste instalovali neoficiální backportované verze balíků, může nastat konflikt souborů: Rozbaluji <balík-foo> (z <balík-foo-soubor>) ... dpkg: chyba při zpracování <balík-foo> (--install): zkouším přepsat soubor `<název-souboru>', který je také v balíku <balík-bar> dpkg-deb: podproces paste byl zabit signálem (Broken pipe) Při zpracování nastaly chyby: <balík-foo> Konflikt můžete zkusit vyřešit tak, že násilně odstraníte balík zmíněný na posledním řádku chybové hlášky: # dpkg -r --force-depends balík Po těchto krocích byste měli být opět schopni pokračovat v aktualizaci systému pomocí dříve popsané metody pomocí Během aktualizace budete vyzváni ke konfiguraci nebo opětovnému nastavení některých balíků. Pokud budete vyzváni, zdali nahradit nějaký soubor v adresářích /etc/init.d, /etc/terminfo nebo soubor /etc/manpath.config, měli byste odpovědět kladně, tím zaručíte systémovou konzistenci. Ke starším verzím souborů se vždy můžete vrátit, jelikož budou uloženy s příponou Pokud si nevíte rady, poznamenejte si jméno balíku nebo souboru a nechte jeho konfiguraci na později. Můžete si pak prohlédnout výstup z programu Aktualizace jádra a okolních balíků Tato část vysvětluje, jak aktualizovat jádro a upozorňuje na potenciální problémy s tím spojené. Jádro můžete nainstalovat buď pomocí jednoho z připravených balíků Mnoho informací v této části je založeno na předpokladu, že použijete jedno z modulárních jader dodávaných s Debianem společně s balíky ]]> Mnoho informací v této části je svázáno s použitím balíků ]]> Poznamenejme, že pokud na svém systému Pokud momentálně používáte jádro ze starší řady 2.4, měli byste si podrobně prostudovat . ]]> Instalace metabalíku jádra Při přechodu ze &oldreleasename; na &releasename;, je důrazně doporučeno nainstalovat nový metabalík # dpkg -l "linux-image*" | grep ^ii Nevidíte-li žádný výstup, znamená to, že musíte nainstalovat balík # apt-cache search linux-image-2.6- | grep -v transition Nejste-li si jisti, který balík vybrat, zavolejte uname -r a hledejte balík s podobným jménem. Například pokud se vypíše ,,2.4.27-3-686'', doporučujeme nainstalovat Ve výběru nejlepšího jádra vám může pomoci i dlouhý popis každého balíku. Například: # apt-cache show linux-image-2.6-686 Vybrané jádro pak nainstalujete jako každý jiný balík příkazem Dobrodružnějším uživatelům nabízíme možnost přeložit si vlastní jádro přímo ze zdrojových balíků v distribuci &debian;. K tomu je potřeba nainstalovat balík kernel-package a přečíst si dokumentaci v souboru /usr/share/doc/kernel-package. Aktualizace z jádra 2.6 Používáte-li jádro řady 2.6, které bylo součástí &oldreleasename;, provede se přechod na novější jádro automaticky při celkové aktualizaci (popsané v ). Pokud je to možné, bývá lepší aktualizovat jádro odděleně od hlavního . Pamatujte, že aktualizace jádra by měla následovat až po minimální aktualizaci popsané v . Tento krok můžete použít také v případě, že používáte své vlastní jádro a chcete přejít na distribuční jádro z &releasename;. Jestliže verze vašeho jádra není podporována systémem Přechod z jader 2.4 Používáte-li jádro řady 2.4 a váš systém spoléhá na rozpoznání hardwaru . Jestliže váš systém nespoléhá na Moduly vyžadované systémem se mohou nahrávat staticky skrze soubor /etc/modules., můžete odložit aktualizaci jádra až po aktualizaci celého systému, jak popisuje . Poté můžete nainstalovat novější jádro následujícím příkazem (místo <varianta> zadejte nejvhodnější variantu jádra pro váš systém): # aptitude install linux-image-2.6-<varianta> ]]> Změna ve výčtu zařízení Na rozdíl od předchozích vydání obsahuje &releasename; robustnější mechanismus pro rozpoznávání hardwaru. Protože to může ovlivnit pořadí, ve kterém jsou zařízení v systému objevena, ovlivní se pořadí, ve kterém jsou zařízením přiřazeny názvy. Například pokud používáte dvě síťové karty, které jsou obsluhovány různými ovladači, mohou být názvy karet (eth0 a eth1) prohozeny. Nový systém také znamená, že pokud například vyměníte síťové karty v běžícím systému &releasename;, nová karta dostane nový název. U síťových zařízení se můžete vyhnout změnám názvů použitím pravidel systému udev v souboru /etc/udev/rules.d/z25_persistent-net.rules Pravidla v tomto souboru jsou vytvářena automaticky skriptem /etc/udev/rules.d/z45_persistent-net-generator.rules. Chcete-li zakázat perzistentní pojmenování síťových karet pomocí systému udev, můžete tento symbolický odkaz smazat.. Jinou možností je použití nástroje ifrename, který během zavádění sváže fyzická zařízení s konkrétními názvy. Více informací naleznete v a . Programy ifrename a udev by se neměly používat současně. U úložných zařízení můžete předejít přejmenování tím, že použijete lsmod. lsmod vypisuje moduly v obráceném pořadí, než byly nahrány. To znamená, že modul úplně nahoře byl nahrán jako poslední. Fungovat to ovšem bude jen pro zařízení, která jsou vždy iterována ve stabilním pořadí (např. PCI zařízení). Mějte však na paměti, že vaše jádro může mít některé ovladače zakompilované staticky, a ty se ve výpisu lsmod neobjevují. Názvy některých ovladačů byste mohli vypátrat ve /var/log/kern.log, nebo ve výpisu programu dmesg. Některé názvy modulů se však mezi &oldreleasename;m a &releasename;em změnily. Například sym53c8xx_2 byl přejmenován na sym53c8xx. Zjištěné názvy modulů pak přidejte do /etc/initramfs-tools/modules v pořadí, ve kterém chcete, aby se moduly při zavádění nahrály. Poté budete muset přegenerovat obraz(y) initramfs spuštěním příkazu update-initramfs -u -k all. Až kompletně přejdete na jádro a /dev/disk/. Přeuspořádání sériových zařízení Máte-li počítač HP a používáte MP port sériové konzoly (konektor na tříhlavém svazku nadepsaný ,,console''), touto aktualizací jádra se vaše konzola rozbije! Po restartu systém zobrazí hlášku "Loading initrd...." a pak se zastaví. Systémy se zastaralým firmwarem mohou vykazovat podobné příznaky, přestože se jedná o nekompatibilitu mezi jádry (viz ). Před pokračováním si přečtěte následující informace/ Zařízení konzoly se změní z ttyS0 na ttyS1, ttyS2 nebo ttyS3, takže do souboru /etc/inittab přidejte getty záznam pro /dev/ttyS1 (rx4640, rx5670, rx7620, rx8620, Superdome), /dev/ttyS2 (rx1600) nebo /dev/ttyS3 (rx2600). do souboru /etc/securetty přidejte ttyS1, ttyS2 nebo ttyS3. v obou souborech ponechte původní záznamy ttyS0, abyste stále mohli zavádět i starší jádra. Ze souboru /etc/elilo.conf odstraňte jakékoliv argumenty ,,console=''. Nainstalujte zavaděč s novou konfigurací spuštěním Restartujte počítač a ve správcovském menu EFI vyberte právě jedno zařízení pro konzolový výstup, vstup a chybový výstup. Poté proveďte studený restart, aby se změny projevily. U MP konzoly buďte ostražití a vyberte zařízení, které má v cestě ,,Acpi(HWP0002,700)/Pci(...)/Uart''. Více informací o těchto změnách naleznete v . ]]> Problémy s časováním při zavádění Jesltiže je pro zavádění systému použit initrd vytvořený pomocí Obvyklé příznaky jsou, že se kořenový souborový systém nepodaří připojit, že jste následně vhozeni do ladicího shellu a když zpětně zkoumáte adresář /dev, vidíte v něm všechna potřebná zařízení. Takové chování bylo pozorováno na systémech, kde byl kořenový souborový systém na USB disku nebo na RAIDu (obzvláště při použití zavaděče lilo. Problém se dá obejít zaváděcím parametrem rootdelay=. Je možné, že hodnotu v sekundách bude třeba upravit. ]]> Firewire ovladač PCILynx je porouchaný Ovladač PCILynx je totálně porouchaný a na PowerPC může způsobit pády ovladače. Doporučujeme uživatelům použít některou z levných karet OHCI1394 a umístit ovladač PCILynx na černou listinu. ]]> Co je třeba provést před restartem Jakmile je aptitude dist-upgrade hotova, formální aktualizace systému je ukončena. Stále však existuje řada věcí, které byste měli vyřešit ještě Útěk od devfs/heading> Jelikož jádra v Debianu již neobsahují podporu pro devfs, musí uživatelé devfs ručně upravit své systémy ještě před přechodem na jádro z &releasename;e. Vidíte-li v /proc/mounts řetězec ,,devfs'', je pravděpodobné, že devfs používáte. Všechny konfigurační soubory, které se odkazují na zařízení v formátu devfs, budou muset být upraveny do formátu udev. Nejspíše se bude jednat o soubory /etc/fstab, /etc/lilo.conf, /boot/grub/menu.lst a /etc/inittab. Více informací o těchto problémech naleznete v hlášení o chybě . Možné chybějící ovladače v initrd Jádra v &releasename;i zatím nemají plnou podporu sysfs pro nativní sparc sbus. Jestliže váš systém používá pro přístup k pevným diskům modul /etc/initramfs-tools/modules a před restartem systému přegenerovat initrd. Initrd se přegeneruje například příkazem # update-initramfs -u -k all ]]> Možné chybějící ovladače v initrd Jádra v &releasename;i zatím nemají plnou podporu sysfs pro nativní HP bus. Jestliže váš systém používá pro přístup k pevným diskům modul /etc/initramfs-tools/modules a před restartem systému přegenerovat initrd. Initrd se přegeneruje například příkazem # update-initramfs -u -k all ]]> Znovu spusťte lilo Používáte-li jako svůj zavaděč # /sbin/lilo Toto je potřeba i v případě, že jste neaktualizovali jádro, protože během instalace nové verze lila se změní umístění druhé části zavaděče a tímto zajistíte načtení správné adresy. Také si prohlédněte obsah souboru /etc/kernel-img.conf a ujistěte se, že v něm máte volbu do_bootloader = Yes. To zabezpečí, aby se zavaděč nainstaloval po každé aktualizaci jádra. Zaznamenáte-li při spuštění vmlinuz a initrd v / a také možné nesrovnalosti v souboru /etc/lilo.conf. Zapomenete-li spustit Více se o chybových kódech .. naznačuje několik způsobů, jak to napravit. ]]> Nastavení hardwaru S/390 Ne všechen hardware S/390 může být nakonfigurován automaticky. U jader z &releasename;e se pro správné nastavení zařízení používá nástroj /etc/sysconfig/. Pokud váš systém momentálně běží na jádře 2.4, je správné nastavení obzvláště těžké. Potřebujete-li radu, neváhejte kontaktovat . Nejprve nainstalujte program a přegenerujte initramfs initrd, protože se s programem dodávají některé skripty, které musí být zahrnuty v initrd: # aptitude install sysconfig-hardware # update-initramfs -u -k all Nastavení disků To se děje úpravou souboru /etc/zipl.conf. sysconfig umí použít cestu ke kořenovému zařízení pro jeho povolení, což znamená, že tato cesta musí být zadána jádru jako parametr. U běžného dasd je cesta sestavena jako <sběrnice>-<zařízení> . Pro parametr /etc/zipl.conf na řádek root=/dev/dasda1: root=/dev/disks/by-path/ccw-0.0.0122-part1 Alternativně můžete použít parametr root=/dev/dasda1 enable=ccw-0.0.0122 Použité cesty se mohou pro různá zařízení lišit. Například pro disky na fiberchannel host adaptéru zFCP se cesta skládá ze sběrnice, zařízení, ovladače, wwpn a lun. Parametry pro RAID1 by vypadaly následovně (vše na jediné řádce): root=/dev/md0 enable=ccw-0.0.2900-zfcp-0x21000020371c93a5:0 enable=ccw-0.0.2900-zfcp-0x21000020371d8f94:0 Ostatní dasd zařízení (dasd nevyžadované pro nahození kořenového souborového systému) se povolují v konfiguračních souborech v /etc/sysconfig/hardware/. Pro běžné dasd, stačí vytvořit prázdný soubor pojmenovaný jako cesta k zařízení: # cd /etc/sysconfig/hardware # touch config-ccw-0.0.0122 Pro disky na fiberchannel host adaptéru zFCP se jednotlivá zařízení vypisují do souboru. S použitím stejného příkladu jako dříve vytvořte soubor ZFCP_DEVICES=(0x21000020371c93a5:0x0000000000000000 0x2100...:0x...) Konfigurace síťových zařízení Síťová zařízení se povolují v konfiguračních souborech v /etc/sysconfig/hardware/. Pro síťové zařízení ctc s kanálem pro čtení CCWGROUP_CHANS=(0.0.0a00 0.0.0a01) CTC_PROTOCOL=0 Pro síťové zařízení qeth s povoleným režimem layer2 by to byl soubor CCWGROUP_CHANS=(0.0.0600 0.0.0601 0.0.0602) QETH_OPTIONS=(layer2) Podporované volby pro ctc jsou Protože síťová zařízení na S/390 nemají stabilní MAC adresy, není možné pro perzistentní pojmenování zařízení použít ]]> Aktualizace mdadm Aby mohl mdadm sestavit MD pole (RAID) během zavádění systému, je nyní vyžadován konfigurační soubor. Po aktualizaci balíku ovšem ještě před restartem si rozhodně přečtěte pokyny v /usr/share/doc/mdadm/README.upgrading-2.5.3.gz a proveďte příslušné změny. Pro případ nějakých problémů naleznete poslední verzi zmíněného souboru na . Konflikt mezi ovladači tulip a dfme Na některých systémech Netra (např. na Netra X1) nahraje udev ovladač tulip i dfme, protože oba tvrdí, že podporují stejné PCI ID (). Na Netrách je správný ovladač tulip. Pokud se to stane, měli byste umístit ovladač dmfe-driver na černou listinu a restartovat (případně odstranit z paměti oba moduly příkazem modprobe -r a poté zavést pouze modul tulip). ]]> Příprava na příští vydání Po aktualizaci ještě zbývá, provést několik drobností, které vám později usnadní přechod na příští vydání. Používáte-li /etc/kernel-img.conf a změňte umístění programu /sbin/update-grub na /usr/sbin/update-grub. Pokud byl nový jaderný metabalík přivlečen do systému jako závislost toho starého, bude mít příznak, že byl nainstalován automaticky. To byste měli napravit, aby náhodou # aptitude unmarkauto $(dpkg-query -W 'linux-image-2.6-*' | cut -f1) Odstraňte metabalíky s jádrem pocházející ze &oldreleasename;: # aptitude purge kernel-image-2.6-<varianta> Přesuňte konfigurační proměnné z /etc/network/options do /etc/sysctl.conf. Podrobnosti naleznete v /usr/share/doc/netbase/README.Debian. Odstraňte zastaralé a nepoužívané balíky, jak popisuje . Také byste se měli podívat, které konfigurační soubory patří k těmto zastaralým balíkům a pokud je nepotřebujete, tak je ze systému odstraňte. Zapovězené balíky S budoucím vydáním Lennyho bude odstraněno větší množství serverových balíků, takže přechodem na novější verze těchto balíků již nyní si ušetříte problémy při aktualizaci na Lennyho. Jedná se o následující balíky: apache (1.x), následníkem je apache2 bind8, následníkem je bind9 php4, následníkem je php5 postgresql-7.4, následníkem je postgresql-8.1 exim 3, následníkem je exim4 Zastaralé balíky Se zahrnutím tisíců nových balíků bylo také vypuštěno více než dva tisíce starých balíků, jež byly součástí &oldreleasename;. Přestože vám nic nebrání v používání těchto starých balíků, projekt Debian je již nebude podporovat a obvykle po jednom roce od vydání &releasename;ePokud mezitím vyjde další stabilní verze Debianu tak i dříve. Typicky jsou současně podporovány maximálně dvě stabilní verze. pro ně ukončí i vydávání bezpečnostních oprav. Zastaralé balíky doporučujeme co nejdříve nahradit vhodnými alternativami. Důvodů, proč byly balíky z distribuce odstraněny, je několik. Buď byl vývoj programu svými autory ukončen, žádný vývojář Debianu již o správu balíku nejeví zájem, funkčnost programu byla překonána jiným softwarem (nebo novou verzí), nebo byl program shledán nevhodným pro vydání &releasename;e, protože obsahuje závažné chyby. V posledním případě je možné, že balík stále naleznete v ,,nestabilní'' distribuci. Zjištění, které balíky v aktuálním systému jsou zastaralé je velmi jednoduché, protože nástroje pro správu balíků se o vše postarají automaticky. V aptitude uvidíte tyto balíky v sekci ,,Zastaralé a lokálně vytvořené balíky''. dselect má podobnou schopnost, ale výpis se může lišit. Do kategorie zastaralých patří i balíky, které jste nainstalovali ručně. Pro hledání zastaralých balíků můžete použít i další nástroje typu deborphan, debfoster nebo cruft. Doporučujeme použít první jmenovaný. Pozor na to, že ve výchozím nastavení hlásí deborphan pouze nepoužívané balíky ze sekcí ,,libs'' a ,,oldlibs''. Před odstraněním balíků se ještě podrobně podívejte na jejich popis a ujistěte se, že balík opravdu nepotřebujete, protože při použití některých agresivních parametrů může deborphan chybně označit i používané balíky. Další informace o tom, proč byl balík odstraněn, obvykle naleznete i v . Kromě bugreportů vůči samotnému balíku se podívejte i na archiv chyb pseudobalíku . Falešné balíky Při přechodu od verze 3.1 (,,&oldreleasename;'') k verzi &release; (,,&releasename;'') bylo několik balíků rozděleno na větší počet menších balíků. V takových případech &releasename; většinou poskytuje ,,falešné'' balíky, které se jmenují stejně jako balík v předchozí verzi Debianu, ovšem kromě závislostí na nově vzniklých balících nic užitečného neobsahují. ,,Falešné'' balíky se po úspěšném přechodu považují za zbytečné a většinou je můžete odstranit. Většina (ale ne všechny) falešné balíky mají ve svém popisu jasně napsáno, že se jedná o falešné balíky. S hledáním těchto balíků může pomoci program deborphan s parametry --guess. Pamatujte, že některé falešné balíky je lepší neodstraňovat, protože slouží ke sledování aktuálních verzí programů.Změny v systému Potenciální problémy Některé změny s sebou nesou vedlejší projevy, kterým se nedá rozumně vyhnout, nebo odkryjí chyby v úplně jiných programech nebo knihovnách. V této kapitole dokumentujeme všechny problémy, které jsou nám známé. Doporučujeme však přečíst i errata, dokumentaci ke konkrétním balíkům, hlášení o chybách a další zdroje zmíněné v . Problémy se zařízeními a systémem udev Přestože /dev/video a /dev/radio). Pro řešení zmíněných problémů nabízí a /etc/udev. Některé aplikace již nemusí fungovat s jádry řady 2.4 Některé aplikace v &releasename;i již nemusí fungovat s jádry řady 2.4, například proto, že vyžadují podporu Konkrétním příkladem je HTTP proxy ]]> Některé síťové počítače nejsou dostupné protokolem TCP Od verze 2.6.17 používá Linux poměrně agresivně škálování TCP okna popsané v RFC 1323. Některé servery jsou porušené a rozhlašují o sobě chybné velikosti TCP oken. Více informací naleznete v hlášeních o chybách , a . Problém se dá obejít tak, že zmenšíte maximální povolenou velikost TCP okna (preferováno), případně že škálování TCP okna vypnete úplně (nedoporučeno); viz ukázkové příklady na . Automatické vypínání přestane fungovat Na starších systémech již volání shutdown -h nevypne počítač, ale jen zastaví operační systém. To se stává proto, že je potřeba místo acpi použít apm. Problém by se měl spravit přidáním parametrů acpi=off apm=power_off k ostatním parametrům jádra (v konfiguračním souboru zavaděče). Více informací naleznete v hlášení o chybě . ]]> Pomalejší aktualizace seznamů balíků pro APT Verze apt v &releasename;i implicitně používá nový způsob aktualizace souboru Packages (při spuštění Packages, ale jen rozdílové soubory (Packages. Pro vypnutí stačí do souboru /etc/apt/apt.conf přidat volbu Acquire::Pdiffs "false";. Tato změna ovlivní hlavně uživatele testovací a nestabilní větve &debian;u, protože ty se neustále mění. Uživatelé &releasename;e zaznamenají změnu hlavně při stahování seznamu nových bezpečnostních aktualizací. V &releasename; jádře je na některých noteboocích HP zakázána podpora ACPI Určité modely laptopů HP oplývají ACPI BIOSem nekompatibilním s linuxovým jádrem 2.6.18 (které je součástí &releasename;e), což se projevuje tak, že se neroztočí větráky. To pak vede k přehřívání. Jiným projevem bývá to, že se větráky neroztočí po probuzení ze spánku. Pokud jádro rozpozná nechvalně proslulé verze ACPI BIOSu, raději celé ACPI zakáže. Mezi modely, u kterých byly pozorovány problémy, patří HP nx6125, nx6120, nx6325, nc6120 a nc6000. Uživatelé, kteří se podpory ACPI nechtějí vzdát, mohou zkusit nainstalovat linuxové jádro 2.6.19 nebo novější. Více informací naleznete v chybových hlášeních , , a . ]]> Asynchronní inicializace sítě může způsobit neočekávané chování Na systémech, které používají pro zavedení ovladačů síťových karet /etc/init.d/networking. Přestože přidáním direktivy /etc/network/interfaces zajistíte, že se síťové rozhraní aktivuje okamžitě poté, co bude k dispozici, nemáte žádnou záruku, že se tak stane před spuštěním síťových služeb. Některé síťové služby se bez síťového rozhraní mohou chovat nevyzpytatelně. Problémy při používání bezdrátových sítí zabezpečených pomocí WPA V &oldreleasename; se balík /etc/default/wpasupplicant a uživatelské nastavení v /etc/wpasupplicant.conf. V &releasename;i je skript /etc/init.d/wpasupplicant odstraněn a balík se nyní integruje do /etc/network/interfaces podobně, jako ostatní síťové balíky (např. Konfigurace wpasupplicantu je popsána v souboru /usr/share/doc/wpasupplicant/README.modes.gz, kde naleznete i příklady pravidel pro /etc/network/interfaces. Novější informace o použití balíku . ]]> Problémy s názvy souborů při použití ne-ASCII znaků Připojení souborových systémů vfat, ntfs a iso9660, které v názvech souborů obsahují jiné znaky než ASCII, může při přístupu k souborům způsobovat problémy. Ty se projevují hláškou ,,Invalid or incomplete multibyte or wide character''. Možným řešením je použití parametru utf8 při připojování těchto souborových systémů. Poznámka: při použití parametru utf8 na souborovém systému vfat neumí linuxové jádro sjednocovat použití velkých a malých písmen. Porušení dat na čipových sadách Nvidia s hardwarovým IOMMU Na systémech &arch-title; byl hlášen problém s použitím čipových sad Nvidia a více než 3GB RAM, který se při použití hardwarového IOMMU projevuje sporadickým porušením dat. Tento problém zkoumají vývojáři Linuxu i výrobci hardwaru a žádná oficiální záplata zatím nebyla vydána. Uživatelé, kterým záleží na integritě dat, by zatím měli při zavádění systému explicitně vypnout použití hardwarového IOMMU přidáním parametru jádra iommu=soft. Více informací o tomto problému naleznete v hlášení o chybě (v BTS Debianu) nebo (v bugzille Linuxu). ]]> Přestane fungovat zvuk V ojedinělých případech se může stát, že po aktualizaci přestane fungovat zvuk. Pokud se to stane, projděte si následující seznam: spusťte přidejte uživatele do skupiny v ujistěte se, že jsou daemony arts nebo esound zastaveny, OSS moduly odebrány z paměti, reproduktory zapnuty a že pod uživatelem root funguje příkaz cat /dev/urandom > /dev/dsp. Přechod na jádro 2.6 Linuxové jádro řady 2.6 prošlo od verzí 2.4 významnými změnami. Moduly byly přejmenovány a mnoho ovladačů bylo částečně nebo i úplně přepsáno. Protože přechod na jádro 2.6 není jednoduchá záležitost, snaží se tato sekce zmapovat problémy, se kterými byste se mohli potkat. Sestavujete-li si své vlastní jádro, nezapomeňte před prvním restartem do jádra 2.6 nainstalovat balík Používáte-li Máte-li v souboru /etc/modules seznam modulů, které se mají zavést během během startu systému, dejte pozor na fakt, že se jména modulů mohla změnit. V takovém případě budete muset soubor upravit. Jména zařízení připojených na některých SATA řadičích se mohla změnit z /dev/hdX na /dev/sdX. Pokud je to váš případ, budete muset příslušně upravit soubor /etc/fstab a nastavení zavaděče. Buďte opatrní, protože pokud zde uděláte chybu, systém nemusí naběhnoutJádro se sice zavede, ale poté se mu nepovede připojit kořenový souborový systém a skončí s hláškou waiting for root filesystem následovanou unable to mount /dev/hdX ..not found. Pokud ze zaváděcích hlášek jádra nebo z /dev/disk zjistíte nové názvy zařízení, můžete použít shell v . ]]> Systémy HP Itanium se starším firmwarem nejsou kompatibilní s jádrem 2.6 v &releasename;i. To znamená, že byste před aktualizací jádra měli nainstalovat poslední firmware. Je doporučeno to provést ještě před aktualizací celého systému, protože pokud již používáte jádro řady 2.6, aktualizuje se jádro automaticky během aktualizace zbytku systému (viz ). Pokud byste firmware neaktualizovali, byl by výsledkem systém, který se nedá zavést. ]]> Na závěr instalace jádra 2.6 se ještě před restartem přesvědčete, že máte v záloze funkční možnost nastartování systému. V konfiguraci zavaděče byste měli mít jak nové, tak starší (funkční) jádro. Také byste měli mít po ruce záchrannou disketu nebo CD-ROM pro případ, že si při nastavení zavaděče znefunkčníte i zavádění původního jádra. Nastavení klávesnice Nejagresivnější změna v jádrech 2.6 se týká zásadní změny ve vstupní vrstvě, kdy se všechny klávesnice tváří jako běžné PC klávesnice. To znamená, že pokud nyní používáte jiný typ klávesnice (např. USB-MAC nebo Sun), pravděpodobně skončíte po restartu s nefunkční klávesnicí. Máte-li k počítači SSH přístup, můžete se připojit z jiného systému a problém napravit příkazem dpkg-reconfigure console-data, kde nejprve zvolte možnost ,,Vybrat mapu z kompletního seznamu'' a poté ,,pc klávesnice''. Pokud je postižena klávesnice v konzoli, je pravděpodobné, že budete muset změnit i nastavení klávesnice v systému X Window. To můžete změnit příkazem dpkg-reconfigure xserver-xorg nebo ruční úpravou souboru /etc/X11/xorg.conf. Tento problém architekturu &arch-title; nejspíše neovlivní, protože všechny PS/2 a většina USB klávesnic jsou již nastaveny jako ,,běžné'' PC klávesnice. ]]> Používáte-li USB klávesnici, může být nastavena jako ,,běžná'' PC klávesnice, nebo jako USB-MAC klávesnice. V prvním případě se vás tento problém netýká. ]]> Nastavení myši Změna vstupní vrstvy v jádrech 2.6 postihla i počítačové myši, takže pokud po přechodu na jádro 2.6 nebude myš fungovat, budete muset změnit nastavení systému X Window a případně i Máte-li X nastaveny po používání /dev/sunmouse, měli byste to změnit na /dev/psaux. ]]> Nastavení zvuku V linuxových jádrech řady 2.6 je preferovaným zvukovým systémem ALSA, nicméně starší OSS je stále k dispozici. Aby zvuk fungoval, musí se nahrát ALSA moduly vaší zvukové karty. Nainstalujete-li k balíku /etc/modules, měli byste je ze souboru odstranit. ]]> ]]> Přechod z XFree86 na X.Org Přechod na X.Org zahrnuje také strukturální změny. Jestliže všechny instalované balíky pochází z Debianu a jsou také součástí &releasename;e, měla by aktualizace proběhnout hladce. Praxe však ukázala, že je dobré si pohlídat některé změny, protože mohou způsobit potenciální problémy. Nejdůležitější změnou je fakt, že adresář /usr/X11R6/bin byl odstraněn a místo něj existuje symbolický odkaz do /usr/bin. To znamená, že v čase instalace nových balíků musí být tento adresář prázdný. Nové balíky sice kolidují s většinou balíků, o kterých je známo, že používaly /usr/X11R6/bin, ale možná však bude potřeba ručního zásahu. Aktualizaci rozhodně neprovádějte z běžícího X sezení. Jestliže se aktualizace přeruší během instalace X.Org, měli byste zkontrolovat, zda v /usr/X11R6/bin nezůstaly nějaké soubory. Příkazem dpkg -S pak můžete zjistit, kterému balíku soubory patří a následně balík(y) odstranit pomocí dpkg --remove. Odstraňované balíky si poznačte, abyste si později mohli nainstalovat jejich vhodnou náhradu. Více podrobností a další možné problémy naleznete na . Zaznamenáte-li po restartu X.org nějaké problémy, může pomoci také restart font serveru příkazem /etc/init.d/xfs restart. Stává se to proto, že soubor /etc/X11/fs/xfs.options obsahuje řádek s no-restart-on-upgrade, ale cesty se mezitím změnily. Žádná podpora pro 8 bitové displeje Po přechodu na Xorg a nejnovější knihovny přestanou fungovat X terminály, které umí reprezentovat barvy pouze v 8 bitové hloubce. Může za to 2D vektorová knihovna Cairo ( Mezi postižené systémy patří některé stroje od Sunu, X terminály od Tektronixu, NCD, IBM a SGI a také některé další vzdálené X window systémy. Pokud je to možné, nastavte tyto terminály, aby používaly 16 bitové barvy. Více informací naleznete v hlášené u Freedesktopu. Přechod z eximu na exim4 Jedním z balíků, které byly vydáním &releasename;e zastarány, je poštovní server (MTA) V závislosti na nastavení Balíky README, který mimo jiné popisuje různé varianty balíku, které máte k dispozici a také obsahuje sekci o přechodu z Eximu 3, jež vám pomůže se samotnou aktualizací. Tento soubor naleznete také na . Domovská stránka balíku se nachází v debianí wiki na adrese . Aktualizace apache2 Apache byl aktualizován na novou verzi 2.2. To by na běžného uživatele nemělo mít žádný vliv, avšak vždy je lepší být na potenciální problémy připraven. Doporučujeme shlédnou stránku , která obsahuje hlavní změny. Obzvláště si povšimněte následujícího: všechny moduly se musí překompilovat moduly pro autorizaci byly překopány a přejmenovány některé konfigurační volby se přejmenovaly Ze změn specifických pro Debian zmiňme, že řetězec SSL již není definován, protože ssl je nyní podporováno přímo hlavním balíkem. Používáte-li experimentální MPM ITK (z balíku # cd /etc/apache2/mods-enabled # rm cgid.conf cgid.load # ln -s ../mods-available/cgi.load . # /etc/init.d/apache2 force-reload Aktualizace Zope a Plone Zope a všechny spřízněné produkty byly aktualizovány. Mnoho produktů také bylo z distribuce vyřazeno, protože buď byly zastaralé, nebo nebyly kompatibilní s novějším Zope, CMF, resp. Plone. Bohužel, vypadá to, že neexistuje jednoduchý a garantovaný postup pro aktualizaci komplexního Z tohoto důvodu se uživatelům doporučuje nakonfigurovat své systémy tak, aby mohli používat starší instalaci Zope/Plone ze &oldreleasename; paralelně s novou instalací z &releasename;e. Nejjednodušší a nejbezpečnější je zkopírovat systém &oldreleasename; na jiný disk nebo oblast a poté aktualizovat jen jednu z kopií. Poté můžete použít Není možné mít nainstalovánu starou i novou verzi Zope/Plone na jednom systému zároveň, protože staré balíky závisí na balíku Expanze zástupných znaků v GNU tar Dřívější verze GNU tar xf foo.tar '*.c' by rozbalilo všechny soubory, které končí na '.c'. Toto chování nebylo dokumentováno bylo nekompatibilní s tradičními implementacemi Více informací naleznete v /usr/share/doc/tar/NEWS.gz. NIS a Network Manager Verze Toho můžete docílit buď odinstalací balíku /etc/default/nis, kde stačí k proměnné U nových instalací se parametr Překonané a nebezpečné konfigurace PHP Po mnoho let je známo, že povolení proměnné Počínaje tímto vydáním se bezpečnostní tým Debianu rozhodl nepodporovat množství PHP konfigurací, které jsou známy jako nebezpečné. Nejvíce viditelné asi bude to, že se nebudou opravovat problémy vzniklé povolením volby Používáte-li zastaralé aplikace vyžadující README.Debian.security v adresáři /usr/share/doc/php4 nebo /usr/share/doc/php5. Stav bezpečnosti produktů Mozilly Programy od Mozilly (firefox a thunderbird, v Debianu přejmenované na iceweasel a icedove) jsou pro mnoho uživatelů důležitými nástroji. Bohužel, bezpečnostní politika autorů těchto programů je řešena přechodem na novější verzi, což se neslučuje s politikou Debianu nemíchat funkční změny s bezpečnostními opravami. Dnes to ještě nemůžeme předpovídat, ale je možné, že během produkčního období &releasename;e se bezpečnostní tým Debianu dostane do situace, kdy nebude možné nadále podporovat produkty Mozilly a ohlásí pro ně konec podpory. Při nasazení Mozilly byste to měli vzít v úvahu a pokud by neexistence bezpečnostní podpory byla problémem, měli byste se porozhlédnout po alternativách, které jsou v Debianu dostupné. Desktop KDE Ve verzi, která je součástí &releasename;e, se změnil přístup ke KDE médiím z device:/ na media:/. Stará cesta device:/ může být stále uložena v některých konfiguračních souborech uživatelů a je třeba ji změnit. Konkrétním příkladem je třeba soubor ~/.kde/share/apps/konqsidebartng/virtual_folders/services, který ovšem můžete celý smazat, protože se při zakládání nových uživatelů již nevytváří. Mezi současnou verzí a verzí dodávanou se &oldreleasename;m se mnohé změnilo. Více informací naleznete v . Změny v desktopu GNOME Jestliže jste v &oldreleasename; používali GNOME, neprojeví se u vás všechny změny, které přineslo výchozí nastavení GNOME v &releasename;. V extrémních případech GNOME nenačte správně vaše nastavení a nebude se chovat očekávaným způsobem. Pokud jste neinvestovali do nastavení svého GNOME desktopu stovky hodin, bývá lepší přejmenovat adresář .gconf v domovském adresáři uživatele například na .gconf.old, což zajistí, že se při příštím přihlášení vytvoří nové nastavení podle výchozích hodnot v &releasename;. S uvedením &releasename;e již Debian odhodil většinu balíků ze zastaralého GNOME 1, přítomno je jen několik balíků, které ještě nebyly převedeny do GNOME 2. Balíky GTK 1.2 zůstávají plně podporovány. Mezi současnou verzí a verzí dodávanou se &oldreleasename;m se mnohé změnilo. Více informací naleznete v . Výchozí textový editor Pokud jste jako svůj výchozí textový editor používali Chcete-li změnit výchozí editor globálně pro všechny uživatele, budete muset upravit systém alternativ: # update-alternatives --config editor Uživatelé, kteří chtějí používat jiný výchozí editor, než je nastaven globálně, mohou příslušně upravit proměnnou prostředí EDITOR, například přidáním následujících řádků do svých profilů: EDITOR=vi export EDITOR alias editor=$EDITOR Zpráva dne (Message of the day) Soubor /etc/motd je nyní sestavován při každém restartu skriptem /etc/init.d/bootmisc.sh ze šablony a souboru /etc/motd.tail. To znamená, že jakékoliv změny souboru /etc/motd budou ztraceny. Změny souboru /etc/motd.tail se v /etc/motd projeví až po restartu. Emacs21 nemá implicitně nastavenu podporu Unicode Balíky emacs21 a emacs21-nox nejsou nastaveny, aby implicitně používaly Unicode. Více informací a návod jak to obejít naleznete v hlášení o chybě . Další informace o distribuci &debian; Další dokumenty Kromě tohoto dokumentu a instalačního manuálu je k dispozici celá řada dodatečných dokumentů prostřednictvím Dokumentačního projektu Debianu (DDP). Jeho cílem je vytvořit vysoce kvalitní dokumentaci pro uživatele a vývojáře Debianu. Dokumentace zahrnuje základní návod pro používání Debianu (Debian Reference), informace pro správce softwarových balíků (Debian New Maintainers Guide), často kladené otázky týkající se Debianu (Debian FAQ) a mnoho dalších dokumentů. Další detaily o zdrojích DDP jsou k dispozici na WWW stránce . Rovněž každý balík má v Debianu svou dokumentaci. Standardně je umístěna v adresáři /usr/share/doc/balík. Dokumentace zahrnuje licenční ujednání, detaily týkající se použití software v Debianu a další dokumentaci. Kam se obrátit pro pomoc V případě potíží lze hledat pomoc na mnoha místech. Uživatelé by jí však měli používat až v krajním případě, kdy vyčerpali veškeré možné zdroje informací a přesto se jim jejich problém nepodařilo vyřešit. V této kapitole je uveden krátký soupis služeb a kontaktů umožňujících uživatelům Debianu získat další pomoc. Diskusní listy Hlavní diskusní list týkající se užívání Debianu je debian-user (Anglický diskusní list). Existují i diskusní listy v jiných jazycích, jmenují se debian-user-. Před použitím diskusního listu se nejprve prosím přesvědčte, jestli se již odpověď na váš problém nevyskytuje v archivu diskusního listu. Rovněž prosím dodržujte standardní etiketu veřejných diskusních listů. IRC -- Internet Relay Chat Na pomoc uživatelům Debianu je vyčleněn samostatný IRC kanál umístěný na IRC síti OFTC. Tato síť je vyhrazena pro spolupráci a sdílení informací v rámci distribuovaných projektů. Pokud chcete kanál využívat, připojte se svým oblíbeným IRC klientem na &debian-irc-server;, název kanálu je #debian. Dodržujte prosím vnitřní směrnice kanálu a plně respektujte ostatní uživatele (viz informace v ). Další informace o OFTC jsou k dispozici na stránkách . Oznamování chyb Debian GNU/Linux je operační systém usilující o co možná nejvyšší kvalitu. Na druhou stranu to ovšem neznamená, že veškeré balíky jsou absolutně bezchybné. Uživatelům systému je poskytován systém pro sledování chyb -- Bug Tracking System (BTS) ve formě uživatelské služby. Systém sledování chyb lze najít na stránkách . Systém je zcela otevřený stejně tak jako samotná distribuce a její vývoj. Pokud v distribuci nebo v některém jejím balíku naleznete chybu, pokuste se ji prosím pomocí BTS nahlásit. Jedině tak bude možné veškeré nalezené chyby opravovat v příštích vydáních distribuce. Při nahlášení chyby je potřeba uvést platnou adresu vaší elektronické pošty. Pomocí adres je vývojářům umožněno zpětně kontaktovat předkladatele chybového hlášení -- například z důvodu získání dodatečných informací. Chybu lze ohlásit buďto pomocí programu reportbug nebo pomocí elektronické pošty. O systému sledování chyb a jeho použití si můžete přečíst víc v dokumentech obsažených v adresáři /usr/share/doc/debian. Adresář je k dispozici na každém funkčním systému s instalovaným balíkem doc-debian. Druhou možností jsou informační stránky . Jak přispět k Debianu Pokud chcete přispět k vývoji distribuce Debian, nemusíte být nutně počítačoví experti. Přispívat lze například i pomocí ostatním uživatelům systému v . Velmi důležité je i hlášení (a také odstraňování) chyb vznikajících během vývoje distribuce. K vývoji distribuce se lze připojit například diskusí ve specializovaných . Pro udržení trvalé kvality distribuce je potřebné hlásit veškeré objevené chyby v balících prostřednictvím . Systém hlášení chyb umožňuje uživatelům a vývojářům rychle opravovat vzniklé problémy. Pokud jste literárně zdatní, můžete přispět při vytváření nebo se můžete podílet na existujících dokumentů. Pokud můžete distribuci věnovat více času, můžete se pokusit spravovat některé ze softwarových balíků. Zejména záslužná je adopce osiřelých balíků nebo vytvoření balíků, které jsou vyžadovány velkou skupinou uživatelů systému. Pro detaily si přečtěte dokument . Pokud se zajímáte o některou ze speciálních částí distribuce nebo o přidružené projekty, můžete se zapojit do speciálních projektů které zahrnují i projekty týkající se přenosu balíků na různé architektury, viz například a . Pokud se svou prací jakkoliv podílíte na vývoji distribuce a svobodného software ať už jako programátoři, překladatelé, nebo jen jako přispívající uživatelé, stáváte se součástí komunity vyvíjející svobodný software. Každé přispění ke zlepšení softwarového díla je nesmírně cenné a leckdy i zábavné. Kromě užitečného poznání nových lidí se společnými zájmy vám dává i těžko popsatelný hřejivý pocit, který rozhodně stojí za to zažít. Nastavení systému &oldreleasename; Tento dodatek obsahuje informace o tom, jak nainstalovat nebo aktualizovat balíky z Debianu &oldreleasename; ještě před přechodem na &releasename;. To by mělo být třeba jen ve specifických situacích. Aktualizace systému &oldreleasename; V podstatě se nejedná o nic jiného než běžnou aktualizaci Debianu &oldreleasename; s tím rozdílem, že musíte zajistit, aby váš seznam balíků stále obsahoval balíky z verze &oldreleasename; (viz ). Jestliže aktualizujete systém z oficiálního zrcadla debianu, bude automaticky aktualizován na nejnovější vydání &oldreleasename;. Kontrola zdrojů balíků Pokud se některá z řádek souboru /etc/apt/sources.list odkazuje na 'stable', vlastně již &releasename; ,,používáte''. I když jste již spustili apt-get update, stále se můžete vrátit zpět, viz dále. Jestliže jste z Debianu &releasename; dokonce instalovali nějaké balíky, pravděpodobně již není důvod instalovat starší balíky z Debianu &oldreleasename;. V takovém případě se musíte sami rozhodnout, zda budete pokračovat nebo ne. Degradace balíků na nižší verze je sice možná, ale už přesahuje rámec těchto poznámek. Svým oblíbeným textovým editorem otevřete (jako root) soubor /etc/apt/sources.list a zkontrolujte všechny řádky začínající deb http: nebo deb ftp:, zda se v nich nevyskytuje řetězec " Máte-li v souboru řádky začínající deb file:, budete se muset podívat sami, zda adresář, na který ukazují, obsahuje archiv distribuce &oldreleasename; nebo &releasename;. deb cdrom:. Změnou byste totiž řádek zneplatnili a museli byste znovu absolvovat diskotéku s programem Jestliže jste provedli nějaké změny, soubor uložte a aktualizujte seznam balíků příkazem # apt-get update