%dynamicdata; %shareddata; ]> Poznámky k distribuci &debian; &release; (,,&releasename;''), &arch-title; Josip Rodin, Bob Hilliard, Adam Di Carlo, Anne Bezemer, Rob Bradford, Frans Pop debian-doc@lists.debian.org &docid; Co je nového v tomto dokumentu

[Aktuální verze dokumentu je k dispozici na . Pokud je vaše verze starší než jeden měsíc, měli byste si obstarat poslední verzi.]

Dřívější verze poznámek k distribuci obsahovaly informace o upgradu ze starších verzí Debianu, což dokumentaci zbytečně komplikovalo. Rozhodli jsme se tedy popsat pouze přechod ze systému &debian; 3.0 (,,Woody''). Chcete-li přejít ze starší verze, přečtěte si, prosím, starší verzi tohoto dokumentu.

Co je nového v distribuci &debian; &release;

Seznam podporovaných architektur se od předchozí verze Debianu (&debian; 3.0 (,,Woody'')) nezměnil. Následující výpis obsahuje přehled všech architektur.

Intel x86 (,,i386'')

Motorola 680x0 (,,m68k'')

Alpha (,,alpha'')

SPARC (,,sparc'')

PowerPC (,,powerpc'')

ARM (,,arm'')

MIPS (,,mips'' (big endian) a ,,mipsel'' (little endian))

Intel Itanium (,,ia64'')

HP PA-RISC (,,hppa'')

S/390 (,,s390'')

Detailní informace týkající se podpory jednotlivých architektur, portování balíků a údaje specifické pro každou architekturu jsou dostupné v dokumentu .

Toto je teprve druhé oficiální vydání systému &debian; pro architekturu &arch-title;. Přestože jsme přesvědčeni o kvalitách Debianu na této architektuře, distribuce zatím nebyla masivně prověřena širokou uživatelskou základnou. Z tohoto důvodu se v ní mohou objevovat chyby. Jakékoliv problémy prosím nahlaste na . Nezapomeňte uvést, že chyba se týká platformy &architecture;. ]]> Distribuce &debian; &release; pro architekturu &arch-title; je standardně vybavena jádrem Linux verze &kernelversion;.

Na architektuře &arch-title; je též k dispozici jádro řady 2.6, konkrétně &kernelversion-2.6;. Debianí balíky jádra 2.6.8 obsahují jádro 2.6.8.1 a další vybrané záplaty.

]]> ]]> Distribuce &debian; &release; pro architekturu &arch-title; je standardně vybavena jádrem Linux verze 2.2.25 a 2.4.27. Pro některé podarchitektury je též dostupné jádro verze 2.6.8, ale to považujeme za experimentální.

]]> Co je v distribuci nové?

Nová verze Debianu tradičně přináší více softwaru než její předchůdce &oldreleasename;; distribuce obsahuje přes 9000 nových balíků. 6500 balíků bylo aktualizováno na novější verzi, což činí 73% balíčků předchozí stabilní verze. Velké množství balíků bylo také z distribuce z různých důvodů odstraněno. Tyto balíky uvidíte ve správcích balíčků v sekci ,,zastaralé''.

Nová verze distribuce &debian; obsahuje XFree86 verze 4.3 jenž podporuje širokou škálu hardware a je vybavena výrazně lepší autodetekcí. Nové XFree86 rovněž obsahují vylepšenou podporu progresivních technologií, kam patří například 3D akcelerace nebo Xinerama.

V této verzi je &debian; zaměřen na desktop více než kdykoliv předtím. Svědčí o tom mimo jiné populární grafická rozhraní GNOME 2.8 a KDE 3.3 se spoustou vylepšených aplikací jako je třeba groupwarový klient Evolution nebo program pro ,,neustálé klábosení'' Gaim. Poprvé se v Debianu ukazuje i kompletní balík kancelářských aplikací OpenOffice.org 1.1.

Pro &releasename; se preferovaným nástrojem pro správu balíčků stává

Instalační sada distribuce &debian; je nyní k dispozici na třinácti až patnácti instalačních CD (podle architektury) s binárními balíky a podobném počtu CD se zdrojovými balíky. Při instalaci lze rovněž využít instalační DVD.

Nová služba debian-volatile

Pro balíky, jejichž obsah rychle zastarává, vznikla nová služba archivu.

Služba debian-volatile non-US

Pro Debian &releasename; byly balíčky z části archivu nazvané non-US přesunuty do hlavního archivu. Máte-li ve svém /etc/apt/sources.list řádky odkazující se na ,,non-us'', měli byste je smazat.

Co je nového v instalačním systému?

Starý instalační systém byl nahrazen zcela novým systémem nazvaným debian-installer. Nový instalační systém byl navržen modulárně a s důrazem na jednoduchou rozšiřitelnost. Momentálně je plně přeložen do čtyřiceti jazyků a na dalších se intenzivně pracuje.

Mezi nové vlastnosti patří například lepší rozpoznávání hardwaru, zavádění z paměťových USB médií, podpora souborových systémů JFS a XFS, možnost instalace na LVM nebo RAID a také výběr balíčků programem aptitude.

Detailní informace o instalačním systému Debianu jsou k dispozici v instalačním manuálu na prvním CD instalační sady, nebo na . Manuál je přeložen do osmi jazyků a další jsou v různém stádiu rozpracovanosti.

Pro &arch-title; existuje speciální sada instalačních disket nazvaná ,,speakup'' zaměřená na slepé uživatele. Instalační obrazy obsahují jádro, které navíc od standardního obsahuje podporu pro braillovy terminály. Seznam podporovaných modelů naleznete v dokumentaci k balíku brltty. Podrobnosti o obrazech naleznete na .

]]>
Nová instalace

Starý instalační systém Debianu nazývaný boot-floppies byl nahrazen přívětivějším a schopnějším systémem nazývaným debian-installer.

Pokud instalujete zbrusu nový systém, měli byste si přečíst instalační manuál dostupný na oficiálním CD v souboru /doc/install/manual/jazyk/index.html

nebo na Internetu: . Také byste se měli podívat na známé v instalačním programu.

Instalační systém na architektuře &arch-title; implicitně používá linuxové jádro řady 2.4, ale je možné použít i jádro z řady 2.6. Podrobnosti viz Instalační manuál.

]]> Instalační systém na architektuře &arch-title; implicitně používá linuxové jádro řady 2.6.

]]> ]]> V závislosti na podarchitektuře můžete pro instalaci použít jádro 2.2.25, 2.4.27 nebo obě. Pro Macintoshe se doporučuje jádro verze 2.2.25, pro ostatní podarchitektury 2.4.27.

]]> Nový instalační systém funguje pouze na alpha systémech, které podporují SRM konzolu. Před instalací tedy musíte svůj systém převést na SRM. Pokud váš systém podporuje pouze AlphaBIOS/ARC konzoli, stále můžete instalovat &releasename; přes (minimální) verzi Debianu &oldreleasename; a následnou aktualizaci na &releasename;. Více informací o různých konzolích naleznete v odkazech na .

]]> Problémy s klávesnicemi na &arch-title;

Během instalace se můžete při výběru klávesnice potkat s několika problémy.

První problém je s USB klávesnicemi od Sunu (např. u systémů SunBlade). Při instalaci s výchozím jádrem 2.4 jsou tyto nesprávně rozpoznány jako běžné Sun klávesnice. Řešení je popsáno v instalačním manuálu (viz kapitola Nová instalace).

Druhý problém se týká jader 2.6, které používají odlišnou vstupní vrstvu, díky které se všechny klávesnice tváří jako běžné PC klávesnice. To znamená, že pokud zavedete instalátor s jádrem 2.4 a nastavíte jej pro klávesnici Sun nebo USB a později (v expertním režimu) vyberete pro nový systém jádro 2.6, pravděpodobně skončíte s nefunkční klávesnicí.

Problémy s framebufferem on &arch-title;

Kvůli problémům se zobrazováním na některých systémech je implicitně podpora framebufferu na architektuře &arch-title; vypnutá. To může způsobit nepěkné zobrazení na systémech, které framebuffer podporují korektně (např. s grafickými kartami ATI). Zaznamenáte-li v instalačním systému problémy se zobrazováním, můžete zkusit zavést instalátor s parametrem "debian-installer/framebuffer=true".

]]> Nejpopulárnější balíky

Z technických důvodů se již

Informace z balíčku Aktualizace předchozích verzí systému Příprava na aktualizaci systému

Před aktualizací vašeho systému je velmi vhodné vytvořit úplnou záložní kopii dat, nebo přinejmenším zálohovat data a konfigurační soubory, které byste jen neradi ztratili. Nástroje pro aktualizaci systému jsou zcela spolehlivé, ale například selhání hardware během aktualizace by mohlo mít nedozírné důsledky a mohlo by vést až k poškození systému.

Nejdůležitější pro vás zřejmě bude zazálohovat obsah adresářů /etc, /var/lib/dpkg a rovněž výstup z dpkg --get-selections "*" (uvozovky jsou důležité).

Aktualizace samotná v domovských adresářích uživatelů nic nemění, avšak existují aplikace (např. Mozilla a některe KDE aplikace), které při spuštění nové verze přepisují stará nastavení novými výchozími hodnotami. Jako prevenci můžete zkusit zazálohovat všechny skryté soubory a adresáře (tzv. tečkové soubory) z uživatelských adresářů, což pomůže při případné obnově.

Je dobré informovat uživatele o změnách, které v sytému vlivem aktualizace nastanou. Je to vhodné i v případě, že se uživatelé na váš systém přihlašují vzdáleně (pomocí ssh) a vůbec nemusí změny během aktualizace systému postřehnout. Pokud chcete systém aktualizovat obzvlášť bezpečně, zazálohujte nebo odpojte před aktualizací oblast pro domovské adresáře (/home). Po aktualizaci systému není potřeba počítač restartovat (pokud ovšem současně neplánujete aktualizovat jádro).

Aktualizaci distribuce je možné provést lokálně z textové virtuální konzoly (nebo z přímo napojeného sériového terminálu), nebo vzdáleně pomocí

Instalační procedura musí být vykonána s privilegii superuživatele. Je tedy nutné buďto se přihlásit jako uživatel root, nebo nabýt jeho práv prostřednictvím programů Kontrola stavu systému

Aktualizační proces popsaný v této kapitole byl navržen pro přechod z ,,čistého'' systému &oldreleasename;. Předpokládá, byl systém aktualizován na poslední verzi &oldreleasename;. Pokud si nejste jisti, následujte podle pokynů v .

Také předpokládá, že máte nainstalovanou &oldreleasename; verzi programu $ dpkg -l aptitude Jestliže výsledný řádek .

]]> SGI IP22: nastavení arcbootu

Pokud máte SGI IP22, neměli byste jádro zavádět přímo, ale prostřednictvím arcbootu. arcboot je součástí Debianu &oldreleasename;, takže jej můžete nainstalovat běžným způsobem.

Před instalací arcbootu byste se měli přesvědčit, že záznamy v souboru sources.list stále ukazují na předchozí stabilní verzi Debianu (&oldreleasename;). Postup viz .

]]> Zákaz vypichování balíků

Pokud máte nastaven APT, aby instaloval vybrané (vypíchnuté) balíky z jiné, než stabilní distribuce (např. testovací), budete možná muset změnit pravidla pro vypichování (v souboru /etc/apt/preferences) tak, aby jste povolili aktualizace balíků na nové verze balíků ve stabilní verzi. Podrobnosti o vypichování balíků naleznete v .

Kontrola stavu balíků

Nehledě na metodu aktualizace systému se nejdříve doporučuje zkontrolovat stav všech balíků a prověřit, jestli jsou všechny balíky schopny aktualizace. Pomocí následujícího příkazu je možné vypsat seznam balíků, jenž mají buďto status Half-Installed, Failed-Config, nebo jsou v jiném chybovém stavu. # dpkg --audit

Stav všech balíků lze prohlédnout rovněž pomocí programu # dpkg -l | pager nebo # dpkg --get-selections > ~/curr-pkgs.txt

Je zejména žádoucí, abyste před aktualizací odstranili u balíků status podržení v aktuálním stavu (,,on hold''). Pokud bude mít kterýkoliv z významných balíků nastaven tento příznak, nebude jej možné aktualizovat a tím pádem celý proces skončí neúspěchem. Balíky s příznakem ,,on hold'' lze zobrazit příkazem # dpkg --get-selections | grep hold

Pokud v systému udržujete vlastní změněné balíky, to jest balíky vzniklé změnou a překladem standardního balíku z distribuce, měli byste jej označit příznakem ,,on hold''. Tímto preventivním opatřením zajistíte jeho setrvání v aktuálním stavu -- novější balík z distribuce jej nenahradí. # aptitude hold | unhold <balík> ]]> # dpkg --get-selections > ~/akt-vyber.txt tak, že ,,hold'' změníte na ,,install'' (nebo obráceně) a poté spustíte # dpkg --set-selections < ~/akt-vyber.txt ]]>

V této fázi je lepší se přesvědčit, že .

Neoficiální zdroje

Máte-li v systému nainstalované balíčky odjinud než z Debianu, může se stát, že budou kvůli konfliktům během aktualizace odstraněny. Pokud jste je nainstalovali ze zdroje balíčků v /etc/apt/sources.list, podívejte se, zda daný archiv nabízí balíčky sestavené pro &releasename; a poté se změnou zdrojů oficiálních balíčků příslušně změňte i tyto zdrojové řádky.

Někteří uživatelé mohou mít neoficiální verze ,,novějších'' balíčků, které Debianí systém správy balíčků běžně neumožňuje, aby balíček přepsal nebo odstranil soubor vlastněný jiným balíčkem; minimálně pokud to autor původního balíčku explicitně nepovolil.. Část obsahuje některé informace o řešení těchto problémů.

Kontrola jádra Všechny počítače se 64 bitovými procesory SPARC (sun4u) by měly jít aktualizovat bez speciálních kroků.

Procesory sun4c již nejsou Sargem podporovány. Podpora procesorů sun4d je neznámá, protože se jedná o velice řídký hardware. Je možné, že procesory sun4d s MMU budou fungovat.

Procesory sun4m jsou stále podporované, však před aktualizací systému vyžadují novější verzi jádra. Novější glibc totiž používá instrukce assembleru nepodporované na některých počítačích, avšak aktuální jádra naštěstí umí chybějící instrukce emulovat.

Technicky jsou postiženy pouze některé čipy sun4m, ale protože glibc neumí spolehlivě zjistit, zda je systém postižen nebo ne, preventivně se odmítne nainstalovat na každý 32 bitový systém SPARC bez příslušně záplatovaného jádra.

Zajímají-li vás veškeré podrobnosti, tak vězte, že některé čipy sun4m vyrobené společností Cypress/ROSS neimplementují instrukci umul (RT601/CY7C601, stejný čip, různá jména). Tyto byly používány v raných modelech SPARCserverů 6xxMP. Pozdější modely používaly čipy vyrobené v TI. Zatím nevíme, zda jsou tyto modely také postiženy.

]]> Na 64 bitových počítačích HPPA musíte před aktualizací systému nainstalovat novější verzi jádra. Novější glibc totiž používá instrukce assembleru nepodporované na některých počítačích, avšak aktuální jádra naštěstí umí chybějící instrukce emulovat.

]]> Opravdové procesory ,,80386'' ]]> Aktualizace jádra

Pokud předchozí část naznačila, že máte aktualizovat jádro

Návod naleznete v .

]]> ]]> ]]> Příprava zdrojů pro APT

Před zahájením aktualizace systému musíte nastavit konfigurační soubor pro /etc/apt/sources.list.

deb. Instalován je balík s nejvyšší dostupnost verzí, přitom zdroje uvedené na předcházejících řádcích mají vždy vyšší prioritu než jejich následníci. (Prakticky lze v souboru uvést nejdříve například zdroje z lokálního pevného disku, dále CD-ROM a na poslední místo uvést zdroje z vnější počítačové sítě.)

Vydání může být odkazováno svým kódovým jménem (např. &oldreleasename;, &releasename;) nebo svým stavovým jménem (tj. oldstable, stable, testing, unstable). Odkazování na vydání jeho kódovým jménem má tu výhodu, že nikdy nebudete překvapeni novou verzí a proto je to doporučený postup. To ovšem také znamená, že budete muset sledovat ohlášení o nové verzi sami. Použijete-li stavové jméno, poznáte novu verzi podle toho, že okamžitě po vydání vám najednou bude k dispozici spousty aktualizací.

Nastavení APT pro aktualizaci přes Internet

Implicitní nastavení obsahuje údaje pro instalaci z našich hlavních archivů v Internetu, to si však asi budete přát změnit. Po úpravě souboru /etc/apt/sources.list je možné používat i jiné zdroje, především archivy, které jsou k vám na síti blíže a budou mít rychlejší odezvu a větší přenosové rychlosti.

Adresy FTP a HTTP archivů Debianu je možné najít na (podívejte se na kapitolu ,,Full list of mirrors''). HTTP zrcadla jsou obvykle rychlejší než FTP zrcadla.

Předpokládejme například, že váš nejbližší archiv je &url-debian-mirror-eg;/. Při jeho prohledávání pomocí WWW prohlížeče nebo pomocí FTP klienta jste zjistili, že hlavní adresáře jsou: &url-debian-mirror-eg;/dists/&releasename;/main/binary-&architecture;/... &url-debian-mirror-eg;/dists/&releasename;/contrib/binary-&architecture;/...

Pokud chcete používat tento archiv, přidejte do souboru deb &url-debian-mirror-eg; &releasename; main contrib

Podadresář dists je do cesty přidán implicitně a argumenty za názvem distribuce jsou určeny pro rozšíření takto specifikované cesty do několika adresářů.

Poté co do souboru deb vložte symbol hash (

Všechny balíky potřebné pro instalaci, které jsou staženy ze sítě, jsou uloženy v adresáři /var/cache/apt/archives (a během stahování v podadresáři partial/). Před zahájením instalace byste se měli přesvědčit, že máte na disku dostatek místa. Pro průměrnou instalaci Debianu očekávejte minimálně 300 MB.

Nastavení APT pro aktualizaci z lokálního archivu

Místo používání FTP nebo HTTP zrcadel budete asi chtít použít lokální archiv, proto upravte soubor /etc/apt/sources.list pro použití zrcadla na lokálním disku (nebo třeba souborového systému exportovaného pomocí NFS).

Předpokládejme, že vaše balíky jsou například v adresáři /var/ftp/debian/ a mají následující hlavní adresáře: /var/ftp/debian/dists/&releasename;/main/binary-&architecture;/... /var/ftp/debian/dists/&releasename;/contrib/binary-&architecture;/...

Do souboru deb file:/var/ftp/debian &releasename; main contrib

Podadresář dists je do cesty přidán implicitně a argumenty za názvem distribuce jsou určeny pro rozšíření takto specifikované cesty do několika adresářů.

Poté co do souboru deb vložte symbol hash ( Nastavení APT pro aktualizaci z CD nebo DVD

Pokud chcete používat /etc/apt/sources.list existující řádky začínající

Přesvědčte se, že je ve vašem souboru /etc/fstab řádek umožňující připojit CD-ROM mechaniku na adresář /cdrom (pro metodu /cdrom). Pokud je například /dev/hdc vaše CD-ROM mechanika, soubor /etc/fstab by měl obsahovat obdobný řádek: /dev/hdc /cdrom auto defaults,noauto,ro 0 0

Ve čtvrtém sloupci by mezi slovy defaults,noauto,ro

Pokud chcete ověřit funkčnost, vložte do mechaniky CD a spusťte # mount /cdrom #(příkaz připojí CD na daný adresář) # ls -alF /cdrom #(příkaz vypíše obsah připojeného CD) # umount /cdrom #(příkaz odpojí CD)

Dále spusťte # apt-cdrom add

pro každý binární CD-ROM z vaší sady debianích CD. Tím se přidají data o každém CD do vaší APT databáze.

Aktualizace balíků

Doporučený nástroj pro přechod na vyšší verzi &debian;u se nazývá aptitude. Její výhoda oproti přímému použití apt-get spočívá v lepším algoritmu řešení závislostí mezi balíky.

Nezapomeňte připojit všechny potřebné diskové oblasti (zejména oblasti s kořenovým souborovým systémem a adresářem /usr) pro čtení i zápis (read-write) příkazem: # mount -o remount,rw /adresář

Dále byste se měli (raději dvakrát) přesvědčit, že zdroje v /etc/apt/sources.list ukazují na ,,stable''. Poznámka: záznamy pro CD většinou ukazují na ,,

Důrazně doporučujeme použít program /usr/bin/script k záznamu průběhu aktualizace systému. Jestliže se objeví nějaký problém, minimálně budete mít záznam o tom, co se stalo. Navíc po dokončení instalace můžete podat přesné hlášení chyby (bug report). Záznam je možné zahájit příkazem: # script -a ~/přechod-na-&releasename;.typescript

nebo podobným. Poznamenejme, že není vhodné umísťovat soubor se záznamem do dočasného adresáře jako je /tmp nebo /var/tmp. Obsah těchto adresářů může být během aktualizace nebo restartu systému smazán.

Typescript vám také pomůže najít informaci, která už z obrazovky dávno zmizela. Přepněte se na druhou konzoli (klávesami less ~root/přechod-na-&releasename;.typescript.

Po dokončení aktualizace je rozumné Aktualizace seznamu balíků

Nejprve je nutno stáhnout soubor, který obsahuje výčet balíků patřících do nové verze Debianu. To provedete příkazemPoužíváme :

# apt-get update

Aktualizace jádra

Na počítačích &arch-title; musíte před aktualizací systému přejít na novější verzi jádra. To je nezbytné, protože s novou libc a starším jádrem je definice meziprocesové komunikace nekonzistentní.

Podrobný návod na instalaci nového jádra obsahuje .

]]> Aktualizace aptitude ]]> Instalace aptitude ]]>

Testy ukázaly, že verze # aptitude install aptitude

]]> # apt-get install aptitude

]]>

Zobrazí se seznam změn, které tato akce provede a bude čekat na potvrzení. Před potvrzením byste si měli navrhované změny pozorně prohlédnout, obzvláště část s odstraněnými balíky.

V něktrých případech je část s odstraněnými balíky příliš velká, což byste možná mohli vyřešit ,,předaktualizací'' některých balíčků společně s install aptitude perl namísto prostého install aptitude).

Aktualizace doc-base

Pokud máte nainstalovaný balík , musíte jej také aktualizovat před ostatními balíky. Důvodem je fakt, že kdyby se současně aktualizoval i

# dpkg -l doc-base

Pokud řádek začíná písmenem ,,i'', je balík nainstalován a musíte jej aktualizovat příkazem

# aptitude install doc-base

Aktualizace zbytku systému

Nyní byste měli být plně připraveni aktualizovat systém na novější verzi.

Příkaz # aptitude -f --with-suggests --with-recommends dist-upgrade zahájí kompletní aktualizaci systému, to jest nainstaluje nejnovější verze dostupných balíků a vyřeší všechny možné problémy mezi balíky z rozdílných distribucí. Pokud to bude nezbytné, nainstalují se další nové balíky (zpravidla nové verze knihoven nebo přejmenované balíky), a odstraní se konfliktní starší balíky (jako je console-tools-libs).

Pokud aktualizujete systém ze sady CD, budete během aktualizace na různých místech vybídnuti ke vložení konkrétního CD. Je možné, že budete muset vložit jedno CD i několikrát, protože některé balíky závisejí na jiných, jenž jsou uloženy na jiném médiu.

Nové balíky, které nemohou být instalovány beze změny instalačního statusu jiných balíků budou ponechány ve svých původních verzích (zobrazováno jako ,,přidržení''). To můžete vyřešit programem aptitude, kde tyto balíky vyberete k instalaci, nebo můžete zkusit příkaz aptitude -f install balík.

Parametr Možné problémy během nebo po aktualizaci

Pokud E: Dynamic MMap ran out of room znamená to, že máte malou cache paměť. Problém můžete obejít tak, že v /etc/apt/sources.list zakomentujete řádky které nepoužíváte, nebo zvýšíte velikost vyrovnávací paměti. Velikost cache můžete zvýšit volbou # echo 'APT::Cache-Limit "12500000";' >> /etc/apt/apt.conf Ti ovšem předpokládá, že jste tuto proměnnou v daném souboru ještě nenastavovali.

Někdy je potřebné pro APT nastavit parametr APT::Force-LoopBreak tím se umožní dočasné smazání nezbytného balíku způsobené cyklem Conflicts/Pre-Depends. -o APT::Force-LoopBreak=1.

Je možné, že systém závislostí mezi balíky bude do té míry poškozen, že si situace vyžádá ruční opravu. To obvykle znamená spustit # dpkg --remove jméno_balíku

pro odstranění pochybných balíků, nebo # aptitude --fix-broken install # dpkg --configure --pending

V extrémním případě byste měli znovu vynutit reinstalaci balíku příkazem # dpkg --install /cesta/k/jméno_balíku.deb

Jestliže jste instalovali neoficiální backportované verze balíčků, může nastat konflikt souborů: Unpacking replacement <balík-foo> ... dpkg: error processing <balík-foo> (--unpack): trying to overwrite `<název-souboru>', which is also in package <balík-bar>

Konflikt můžete zkusit vyřešit tak, že násilně odstraníte balík zmíněný na posledním řádku chybové hlášky: # dpkg -r --force-depends balík

Po těchto krocích, byste měli být opět schopni pokračovat v aktualizaci systému pomocí dříve popsané metody pomocí

Během aktualizace budete vyzváni ke konfiguraci nebo opětovnému nastavení některých balíků. Pokud budete vyzváni, zdali nahradit nějaký soubor v adresářích /etc/init.d, /etc/terminfo nebo soubor /etc/manpath.config, měli byste odpovědět kladně, tím zaručíte systémovou konzistenci. Ke starším verzím souborů se vždy můžete vrátit, jelikož budou uloženy s příponou

Pokud si nevíte rady, poznamenejte si jméno balíku nebo souboru a nechte jeho konfiguraci na později. Můžete si pak prohlédnou výstup z programu Co je třeba před restartem zkontrolovat

Jakmile je aptitude dist-upgrade hotova, formální aktualizace systému je ukončena. Stále však existuje řada věcí, na které byste si měli dát před restartem stroje pozor.

Víc informací o aktualizaci grafického rozhraní X Window naleznete v souboru /usr/doc/xfree86-common/README.Debian-upgrade.gz.

Aktualizace jádra

Dodejme, že předchozími procedurami se neaktualizovalo jádro vašeho systému. To musíte provést sami, buďto instalací jednoho z balíků Distribuce &debian; je dodávána s jádrem &kernelversion;, což je jádro starší stabilní generace 2.4. Předpokládáme, že mnoho uživatelů bude ve svých systémech chtít používat jádra generace 2.6, jelikož obsahují větší hardwarovou podporu a v některých aplikacích dosahují většího výkonu.

Nicméně vám radíme .

]]>

Pro aktualizaci jádra si musíte nejprve vybrat správnou variantu pro svou podarchitekturu. Seznam dostupných jader získáte příkazem: $ apt-cache search ^kernel-image

Vybrané jádro pak nainstalujete jako každý jiný balík příkazem

Dřívější verze instalačního systému

Pokročilejším uživatelům doporučujeme přeložit si vlastní jádro přímo ze zdrojových balíků v distribuci &debian;. K tomu je potřeba nainstalovat balík kernel-package a přečíst si dokumentaci v souboru /usr/share/doc/kernel-package.

Zastaralé balíčky

Se zahrnutím tisíců nových balíčků bylo také vypuštěno více než dva tisíce starých balíčků, jež byly součástí &oldreleasename;ho. Přestože vám nic nebrání v používání těchto starých balíčků, projekt Debian je již nebude podporovat a obvykle po jednom roce od vydání &releasename;Pokud mezitím vyjde další stabilní verze Debianu tak i dříve. Typicky jsou současně podporovány maximálně dvě stabilní verze. pro ně ukončí i vydávání bezpečnostních oprav. Zastaralé balíčky doporučujeme co nejdříve nahradit vhodnými alternativami.

Důvodů, proč byly balíčky z distribuce odstraněny, je několik. Buď byl vývoj programu svými autory ukončen, žádný vývojář Debianu již o správu balíku nejeví zájem, funkčnost programu byla překonána jiným softwarem (nebo novou verzí), nebo byl program shledán nevhodným pro vydání &releasename;, protože obsahuje závažné chyby. V posledním případě je možné, že balík stále naleznete v ,,nestabilní'' distribuci.

Zjištění, které balíčky v aktuálním systému jsou zastaralé je velmi jednoduché, protože nástroje pro správu balíčků se o vše postarají automaticky. V aptitude uvidíte tyto balíčky v sekci ,,Zastaralé a lokálně vytvořené balíky''. dselect má podobnou schopnost, ale výpis se může lišit. Do kategorie zastaralých patří i balíky, které jste nainstalovali ručně.

Pro hledání zastaralých balíčků můžete použít i další nástroje typu deborphan, debfoster nebo cruft. Doporučujeme použít první jmenovaný. Pozor na to, že ve výchozím nastavení hlásí deborphan pouze nepoužívané balíky ze sekcí ,,libs'' a ,,oldlibs''. Před odstraněním balíků se ještě podrobně podívejte na jejich popis a ujistěte se, že balík opravdu nepotřebujete, protože při použití některých agresivních parametrů může deborphan chybně označit i používané balíčky.

Další informace o tom, proč byl balík odstraněn, obvykle naleznete i v . Kromě bugreportů vůči samotnému balíčku se podívejte i na archiv chyb pseudobalíčku .

Falešné balíky

Při přechodu od verze 3.0 (,,&oldreleasename;'') k verzi &release; (,,&releasename;'') bylo několik balíků rozděleno na větší počet menších balíků. V takových případech &releasename; většinou poskytuje ,,falešné'' balíky, které se jmenují stejně jako balík v předchozí verzi Debianu, ovšem kromě závislostí na nově vzniklých balících nic užitečného neobsahují. ,,Falešné'' balíky se po úspěšném přechodu považují za zbytečné a většinou je můžete odstranit.

Většina (ale ne všechny) falešné balíky mají ve svém popisu jasně napsáno, že se jedná o falešné balíky. S hledáním těchto balíků může pomoci program deborphan s parametry --guess. Pamatujte, že některé falešné balíky lepší neodstraňovat, protože slouží ke sledování aktuálních verzí programů.

Změny v systému Změny v balících Pythonu

Žádný z balíků python2.X obsažených v distribuci &releasename; neobsahuje standardní moduly ,,profile'' a ,,pstats'', protože jsou uvolněny pod licencí, jež nesplňuje DFSG (podrobnosti viz hlášení #293932). Tyto dva moduly naleznete v balících python-profiler a python2.X-profiler v části archivu nazvané non-free.

Přechod na jádro 2.6

Linuxová jádra řady 2.6 prošlo od verzí 2.4 významnými změnami. Moduly byly přejmenovány a mnoho ovladačů bylo částečně nebo i úplně přepsáno. Protože přechod na jádro 2.6 není jednoduchá záležitost, snaží se tato sekce zmapovat problémy, se kterými byste se mohli potkat.

Důrazně vám radíme nepřecházet na jádro 2.6 jako součást přechodu z &oldreleasename;ho na &releasename;. Nejprve se přesvědčete, že systém funguje správně s jádrem 2.4 nebo s původním jádrem a teprve poté zkuste přejít na jádro 2.6.

Sestavujete-li si své vlastní jádro, nezapomeňte před prvním restartem do jádra 2.6 nainstalovat balíček

Používáte-li

Máte-li v souboru /etc/modules seznam modulů, které se mají zavést během během startu systému, dejte pozor na fakt, že se jména modulů mohla změnit. V takovém případě budete muset soubor upravit.

Jména zařízení připojených na některých SATA řadičích se mohla změnit z /dev/hdX na /dev/sdX. Pokud je to váš případ, budete muset příslušně upravit soubor /etc/fstab a nastavení zavaděče. Buďte opatrní, protože pokud zde uděláte chybu, systém nemusí naběhnout.

]]>

Na závěr instalace jádra 2.6 se ještě před restartem přesvědčete, že máte v záloze funkční možnost nastartování systému. V konfiguraci zavaděče byste měli mít jak nové, tak starší (funkční) jádro. Také byste měli mít po ruce záchrannou disketu nebo CD-ROM pro případ, že si při nastavení zavaděče znefunkčníte i zavádění původního jádra.

Nastavení klávesnice

Nejagresivnější změna v jádrech 2.6 se týká zásadní změny ve vstupní vrstvě, kdy se všechny klávesnice tváří jako běžné PC klávesnice. To znamená, že pokud nyní používáte jiný typ klávesnice (např. USB-MAC nebo Sun), pravděpodobně skončíte po restartu s nefunkční klávesnicí.

Máte-li k počítači SSH přístup, můžete se připojit z jiného systému a problém napravit příkazem dpkg-reconfigure console-data, kde nejprve zvolte možnost ,,Vybrat mapu z kompletního seznamu'' a poté ,,pc klávesnice''.

Pokud je postižena klávesnice v konzoli, je pravděpodobné, že budete muset změnit i nastavení klávesnice v systému X Window. To můžete změnit příkazem dpkg-reconfigure xserver-xfree86 nebo ruční úpravou souboru /etc/X11/XF86Config-4.

Tento problém architekturu &arch-title; nejspíše neovlivní, protože všechny PS/2 a většina USB klávesnic jsou již nastaveny jako ,,běžné'' PC klávesnice.

]]> Používáte-li USB klávesnici, může být nastavena jako ,,běžná'' PC klávesnice, nebo jako USB-MAC klávesnice. V prvním případě se vás tento problém netýká.

]]> Nastavení myši

Změna vstupní vrstvy v jádrech 2.6 postihla i počítačové myši, takže pokud po přechodu na jádro 2.6 nebude myš fungovat, budete muset změnit nastavení systému X Window a případně i Máte-li X nastaveny po používání /dev/sunmouse, měli byste to změnit na /dev/psaux.

]]>
Nastavení zvuku

V linuxových jádrech řady 2.6 je preferovaným zvukovým systémem ALSA, nicméně starší OSS je stále k dispozici. Nainstalujete-li balíček /etc/modules, měli byste je ze souboru odstranit.

]]> Přechod na jádra 2.6 může zapnout udev

/dev soubory v něm umístěné vytváří a ruší dynamicky podle toho, které moduly jádra jsou zavedeny. Při rozpoznávání nových zařízení spolupracuje s balíčkem

Protože se

Přestože /dev/video a /dev/radio).

Pro řešení zmíněných problémů nabízí a /etc/udev.

]]> X Window System se nespustí

Jestliže se po zavedení počítače systém X Window nespustí a v souboru /var/log/XFree86.0.log uvidíte hlášku ,,missing core pointer'', může být problém v tom, že ). Řešením je přidat modul s ovladačem myši (např. psmouse) do souboru /etc/modules.

X Window System na systémech Transmeta Crusoe

&releasename; obsahuje X server s optimalizovaným kódem, který ovšem mnoho procesorů Transmeta(TM) Crusoe(TM) nedokáže zpracovat. Výsledkem je, že se v jistý okamžik (když je cachovaný kód při převádění z instrukcí x68 na VLIW instrukce Crusoe procesorů poněkud chybový) X aplikace zhroutí s následující chybovou hláškou: X Error of failed request: BadLength (poly request too large or internal Xlib length error) Major opcode of failed request: 18 (X_ChangeProperty) Serial number of failed request: 15 Current serial number in output stream: 18

Prakticky to znamená, že po několika hodinách práce se aplikace najednou začnou hroutit. Pokud běží správce sezení (xdm, wdm a podobné), tak se také bude opakovaně ukončovat a znovu pokoušet o start. Tento stav bude trvat do té doby, než se závadný VLIW kód dostane pryč z cache procesoru.

Protože je chyba v proprietárním Transmeta Code Morphing Software (CMS) a BIOS notebooku si při zavádění kontroluje, zda je v CMS obsažena signatura výrobce, zdá se, že to možné opravit pouze spoluprací mezi výrobcem notebooku a Transmetou. Podrobnosti naleznete v a v hlášení o chybě .

Problém můžete obejít instalací X serveru zkompilovaného bez optimalizací, například z balíku ]]> Další informace o distribuci &debian; Další dokumenty

Kromě tohoto dokumentu a instalačního manuálu je k dispozici celá řada dodatečných dokumentů prostřednictvím Dokumentačního projektu Debianu (DDP). Jeho cílem je vytvořit vysoce kvalitní dokumentaci pro uživatele a vývojáře Debianu. Dokumentace zahrnuje základní návod pro používání Debianu (Debian Guide), informace pro správce softwarových balíků (Debian New Maintainers Guide), rovněž jsou k dispozici často kladené otázky týkající se Debianu (Debian FAQ) a mnoho dalších dokumentů. Další detaily o zdrojích DDP jsou k dispozici na WWW stránce .

Rovněž každý balík má v Debianu svou dokumentaci. Standardně je umístěna v adresáři /usr/share/doc/balík. Dokumentace zahrnuje licenční ujednání, detaily týkající se použití software v Debianu a další dokumentaci.

Kam se obrátit pro pomoc

V případě potíží lze hledat pomoc na mnoha místech. Uživatelé by jí však měli používat až v krajním případě, kdy vyčerpali veškeré možné zdroje informací a přesto se jim jejich problém nepodařilo vyřešit. V této kapitole je uveden krátký soupis služeb a kontaktů umožňujících uživatelům Debianu získat další pomoc.

Diskusní listy

Hlavní diskusní list týkající se užívání Debianu je debian-user (Anglický diskusní list). Existují i diskusní listy v jiných jazycích, jmenují se debian-user-. Před použitím diskusního listu se nejprve prosím přesvědčte, jestli se již odpověď na váš problém nevyskytuje v archivu diskusního listu. Rovněž prosím dodržujte standardní etiketu veřejných diskusních listů.

IRC -- Internet Relay Chat

Na pomoc uživatelům Debianu je vyčleněn samostatný IRC kanál umístěný na IRC síti Freenode. Tato síť je vyhrazena pro spolupráci a sdílení informací v rámci distribuovaných projektů. Pokud chcete kanál využívat, připojte se vaším oblíbeným IRC klientem na &debian-irc-server;, název kanálu je #debian.

Dodržujte prosím vnitřní směrnice kanálu a plně respektujte ostatní uživatele. Další informace o Freenode jsou k dispozici na stránkách .

Oznamování chyb

Debian GNU/Linux je operační systém usilující o co možná nejvyšší kvalitu. Na druhou stranu to ovšem neznamená, že veškeré balíky jsou absolutně bezchybné. Uživatelům systému je poskytován systém pro sledování chyb -- Bug Tracking System (BTS) ve formě uživatelské služby. Systém sledování chyb lze najít na stránkách . Systém je zcela otevřený stejně tak jako samotná distribuce a její vývoj.

Pokud v distribuci nebo v některém jejím balíku naleznete chybu, pokuste se ji prosím pomocí BTS nahlásit. Jedině tak bude možné veškeré nalezené chyby opravovat v příštích vydáních distribuce. Při nahlášení chyby je potřeba uvést platnou adresu vaší elektronické pošty. Pomocí adres je vývojářům umožněno zpětně kontaktovat předkladatele chybového hlášení -- například z důvodu získání dodatečných informací.

Chybu lze ohlásit buďto pomocí programu reportbug nebo pomocí elektronické pošty. O systému sledování chyb a jeho použití si můžete přečíst víc v dokumentech obsažených v adresáři /usr/share/doc/debian. Adresář je k dispozici na každém funkčním systému s instalovaným balíkem doc-debian. Druhou možností jsou informační stránky .

Jak přispět k Debianu

Pokud chcete přispět k vývoji distribuce Debian, nemusíte být nutně počítačoví experti. Přispívat lze například i pomocí ostatním uživatelům systému v . Velmi důležité je i hlášení (v lepším případě i odstraňování) chyb vznikajících během vývoje distribuce. K vývoji distribuce se lze připojit například diskusí ve specializovaných . Pro udržení trvalé kvality distribuce je potřebné hlásit veškeré objevené chyby v balících prostřednictvím . Systém hlášení chyb umožňuje uživatelů a vývojářům rychle opravovat vzniklé problémy. Pokud jste literárně zdatní, můžete přispět při vytváření nebo se můžete podílet na existujících dokumentů.

Pokud můžete distribuci věnovat více času, můžete se pokusit spravovat některé ze softwarových balíků. Zejména záslužná je adopce osiřelých balíků nebo vytvoření balíků, které jsou vyžadovány velkou skupinou uživatelů systému. Pro detaily si přečtěte dokument . Pokud se zajímáte o některou ze speciálních částí distribuce nebo o přidružené projekty, můžete se zapojit do speciálních projektů které zahrnují i projekty týkající se přenosu balíků na různé architektury, viz například a .

Pokud se svou prací jakkoliv podílíte na vývoji distribuce a svobodného software ať už jako programátoři, překladatelé, nebo jen jako přispívající uživatelé, stáváte se součástí komunity vyvíjející svobodný software. Každé přispění ke zlepšení softwarového díla je nesmírně cenné a leckdy i zábavné. Kromě užitečného poznání nových lidí se společnými zájmy vám dává i těžko popsatelný hřejivý pocit, který rozhodně stojí za to zažít.

Aktualizace jádra Informace v dodatku se týkají pouze uživatelů, kteří musí pro úspěšné dokončení instalace aktualizovat jádro ještě ..

]]>

V následujícím se krok za krokem dozvíte jak nainstalovat a použít nástroje potřebné pro instalaci novějšího jádra.

Protože možná budete muset instalovat některé balíky z Debianu &oldreleasename;, měli byste se přesvědčit, že soubor sources.list stále ukazuje na předchozí stabilní verzi. Viz .

]]> V následujícím se krok za krokem dozvíte jak nainstalovat novější jádro.

]]>

Stáhněte a nainstalujte potřebné balíky

Pomocí APTu; Pokud jste tak ještě neučinili, upravte soubor sources.list, aby se odkazoval na &releasename; (viz ), aktualizujte seznamy balíků a nainstalujte balík kernel-image odpovídající vašemu počítači. Seznam dostupných jader získáte následujícím příkazem: apt-cache search ^kernel-image

Během instalace si balíček může stěžovat na neshodu modulů a následně se zeptat, zda má instalace pokračovat. Odpovězte ano, protože neshoda modulů se vyřeší okamžitě po restartu do nového jádra.

s dpkg: z oblíbeného zrcadla si stáhněte balíček s aktuálním jádrem. Možnosti jsou:

pro procesory R4XX0 a podarchitekturu SGI IP22 jako je Indy a Indigo2.

pro procesory R5000 a podarchitekturu SGI IP22 jako je Indy a Indigo2.

pro Broadcom BCM91250A (alias SWARM) 2.2.

]]>

pro DECstation založené na R3000 se základní deskou KN02 (nebo kompatibilní), např. DECstation 5000/1xx kde xx=20,25,33 a DECstation 5000/240.

pro DECstation založené na R4X00 se základní deskou KN04 (nebo kompatibilní), např. DECstation 5000/150, Personal DECstation 5000/50 a DECstation 5000/260.

pro počítače Cobalt založené na MIPS (Qube, RaQ, Qube2 a RaQ2).

pro procesory R5000 na Lasat Masquerade Pro.

pro Broadcom BCM91250A (alias SWARM) 2.2.

pro desky XXS1500 založené na Au1500.

]]>

Poté nainstalujte balík příkazem dpkg -i. Balík si může stěžovat na neshodu modulů a následně se zeptat, zda chcete v instalaci pokračovat. Odpovězte ano, protože neshoda modulů se vyřeší okamžitě po restartu do nového jádra.

]]>

Apt: pro instalaci balíků nástrojem apt nebo některou z jeho nadstaveb přidejte do /etc/apt/sources.list následující řádky: deb &url-kernel-upgrade; # pokud je potřebujete, použijte i zdroje: # deb-src &url-kernel-upgrade;

Poté nainstalujte balíky modutils a initrd-tools. ]]> Poté nainstalujte balíky module-init-tools, modutils, palo a initrd-tools: # apt-get install module-init-tools palo initrd-tools modutils ]]> (Po použití můžete dodatečné záznamy zase smazat.)

Dále upravte soubor sources.list tak, aby ukazoval na &releasename; (viz ), aktualizujte svůj seznam balíčků a nainstalujte &upgrade-kernel-image-name;.

Dpkg: pro instalaci balíků přímo programem dpkg musíte nejprve stáhnout potřebné balíky.

]]>

Balík s jádrem závisí na &upgrade-kernel-modutils-namemodutils)]]>; initrd-tools závisí na cramfsprogs. Ostatní závislosti (stat, cpio a ash) mohou být splněny obvyklým způsobem přímo balíky z &oldreleasename;ho.

Používáte-li ]]> ]]> Zatím své staré jádro nemažte

...alespoň do doby, než si ověříte, že se nové jádro zavede a že funguje veškerý hardware nutný pro aktualizaci (např. síťový adaptér).

Nastavte zavádění nového systému

Pravděpodobně budete muset upravit konfiguraci svého zavaděče v &bootloader-conf;. Na rozdíl od jader ve Woodym nyní debianí jádra používají initrd.

]]> Restartujte s novým jádrem Zkontrolujte svůj systém

Zkontrolujte obzvláště vstupní zařízení, zobrazovací zařízení, zařízení nutná pro přístup k balíčkům pro &releasename; (tj. síťové karty, CD mechaniky, apod.). Některé moduly s ovladači mohly být přejmenovány, některé ovladače zakompilované přímo do jádra se nyní mohou vyskytovat ve formě modulů, ...

]]> Nastavení systému &oldreleasename;

Tento dodatek obsahuje informace o tom, jak nainstalovat nebo aktualizovat balíčky z Debianu &oldreleasename; ještě před přechodem na &releasename;. To by mělo být třeba jen ve specifických situacích.

Aktualizace systému &oldreleasename;

V podstatě se nejedná o nic jiného než běžnou aktualizaci Debianu &oldreleasename; s tím rozdílem, že musíte zajistit, že váš seznam balíčků stále obsahuje balíčky z verze &oldreleasename; (viz ).

Instalace aptitude z Debianu &oldreleasename;ho

Nejprve musíte zabezpečit, že si nainstalujete .

# apt-get install aptitude

]]> Kontrola zdrojů balíčků

Pokud se některá z řádek souboru /etc/apt/sources.list odkazuje na 'stable', vlastně již &releasename; ,,používáte''. I když jste již spustili apt-get update, stále se můžete vrátit zpět, viz dále.

Jestliže jste z Debianu &releasename; dokonce instalovali nějaké balíky, pravděpodobně již není důvod instalovat starší balíčky z Debianu &oldreleasename;. V takovém případě se musíte sami rozhodnout, zda budete pokračovat nebo ne. Degradace balíčků na nižší verze je sice možná, ale už přesahuje rámec těchto poznámek.

Svým oblíbeným textovým editorem otevřete (jako root) soubor /etc/apt/sources.list a zkontrolujte všechny řádky začínající deb http: nebo deb ftp:, zda se v nich nevyskytuje řetězec "

Máte-li v souboru řádky začínající deb file:, budete se muset podívat sami, zda adresář, na který ukazují, obsahuje archiv distribuce &oldreleasename; nebo &releasename;.

deb cdrom:. Změnou byste totiž řádek zneplatnili a museli byste znovu absolvovat diskotéku s programem

Jestliže jste provedli nějaké změny, soubor uložte a aktualizujte seznam balíčků příkazem # apt-get update