%dynamicdata; %shareddata; ]> Poznámky k distribuci &debian; &release; (,,&releasename;''), &arch-title; Josip Rodin, Bob Hilliard, Adam Di Carlo, Anne Bezemer, Rob Bradford debian-doc@lists.debian.org &docid; Co je nového v tomto dokumentu

[Aktuální verze dokumentu je k dispozici na . Pokud je vaše verze starší než jeden měsíc, měli byste si obstarat poslední verzi.]

Dřívější verze poznámek k distribuci obsahovaly informace o upgradu ze starších verzí Debianu, což dokumentaci zbytečně komplikovalo. Rozhodli jsme se tedy popsat pouze přechod ze systému &debian; 3.0 (,,Woody''). Chcete-li přejít ze starší verze, přečtěte si, prosím, starší verzi tohoto dokumentu.

Co je nového v distribuci &debian; &release;

Seznam podporovaných architektur se od předchozí verze Debianu (&debian; 3.0 (,,Woody'')) nezměnil. Následující výpis obsahuje přehled všech architektur.

Intel x86 (,,i386'')

Motorola 680x0 (,,m68k'')

Alpha (,,alpha'')

SPARC (,,sparc'')

PowerPC (,,powerpc'')

ARM (,,arm'')

MIPS (,,mips'' (big endian) a ,,mipsel'' (little endian))

Intel Itanium (,,ia64'')

HP PA-RISC (,,hppa'')

S/390 (,,s390'')

Detailní informace týkající se podpory jednotlivých architektur, portování balíků a údaje specifické pro každou architekturu jsou dostupné v dokumentu .

]]> Toto je teprve druhé oficiální vydání systému &debian; pro architekturu &arch-title;. Přestože jsme přesvědčeni o kvalitách Debianu na této architektuře, distribuce zatím nebyla masivně prověřena širokou uživatelskou základnou. Z tohoto důvodu se v ní mohou objevovat chyby. Jakékoliv problémy prosím nahlaste na . Nezapomeňte uvést, že chyba se týká platformy &architecture;. ]]>

Distribuce &debian; &release; pro architekturu &arch-title; je standardně vybavena jádrem Linux verze &kernelversion;.

Na architektuře &arch-title; je též k dispozici jádro řady 2.6, konkrétně &kernelversion-2.6;. Debianí balíky jádra 2.6.8 obsahují jádro 2.6.8.1 a další vybrané záplaty.

]]> Co je nového v instalačním systému?

Starý instalační systém byl nahrazen zcela novým systémem nazvaným debian-installer. Nový instalační systém byl navržen modulárně a s důrazem na jednoduchou rozšiřitelnost.

Mezi nové vlastnosti patří například zavádění z paměťových USB médií, podpora souborových systémů JFS a XFS, možnost instalace na LVM nebo výběr balíčků programem aptitude

.

Detailní informace o instalačním systému Debianu jsou k dispozici v instalačním manuálu na prvním CD instalační sady, nebo na

Obrazy jádra jsou dostupné v několika ,,provedeních''. Každé z nich podporuje jinou množinu hardwaru. Pro &arch-title; máte na výběr následující jádra.

vanilla

Standardní balík jádra dodávaný v Debianu. Obsahuje skoro všechny ovladače podporované Linuxem (přeložené jako moduly). Jsou zde zahrnuty ovladače pro síťová zařízení, zařízení SCSI, zvukové karty, Video4Linux, a jiné. Provedení ,,vanilla'' obsahuje jednu zaváděcí disketu, jednu disketu s kořenovým souborovým systémem (root) a dvě volitelné diskety s ovladači.

speakup

Téměř shodné se standardním jádrem, ale navíc obsahuje podporu pro braillovy terminály. Seznam podporovaných modelů naleznete v dokumentaci k balíku brltty. Toto provedení obsahuje zaváděcí disketu, disketu s kořenovým souborovým systémem (root) a disketu s ovladači.

Konfigurační soubory jader jsou uloženy v příslušných adresářích v souborech ,,kernel-config''.

]]> Na architektuře &arch-title; je k dispozici i instalační program s jádrem 2.6. Podrobnosti o jeho použití hledejte v instalační příručce.

]]>
Co je v distribuci nové?

Během vývoje distribuce ,,Woody'' byl započat vývoj mnoha nových nadstaveb nad APT, které si daly za cíl nahradit postarší, ale stále velice oblíbený program dselect. Zájemci o nové nadstavby se mohou podívat na balíky aptitude a synaptic.

Nová verze distribuce &debian; obsahuje XFree86 verze 4.3 jenž podporuje širokou škálu hardware a je vybavena výrazně lepší autodetekcí. Nové XFree86 rovněž obsahují vylepšenou podporu progresivních technologií, kam patří například 3D akcelerace nebo Xinerama.

Debian 3.0 obsahuje mnohem širší podporu než předchozí verze systému. Debian obsahuje základní nastavení pro více jazyků než v minulosti, mnohem více programů je připraveno fungovat ve vícejazyčném prostředí. Instalační sady byly přeloženy do mnoha jazyků. Nejmasivnější podporu mají francouzština, němčina, italština, japonština, portugalština, španělština, katalánština a dánština. Národní podporu v současnosti zajišťuje víc jak patnáct týmů překladatelů.

V této verzi je Debian zaměřen na desktop více než kdykoliv předtím. Svědčí o tom mimo jiné populární grafická rozhraní GNOME 2.8 a KDE 3.2 se spoustou vylepšených aplikací jako je třeba groupwarový klient Evolution nebo program pro ,,neustálé kecání na Internetu'' Gaim. Poprvé se v Debianu ukazuje i kompletní balík kancelářských aplikací OpenOffice.org 1.1.

Instalační sada distribuce &debian; je nyní k dispozici na třinácti instalačních CD s binárkami a podobném počtu CD se zdrojovými balíky. Při instalaci lze rovněž využít instalační DVD.

Nová instalace

Pokud instalujete zbrusu nový systém, měli byste si přečíst instalační manuál dostupný na oficiálním CD v souboru /dists/&releasename;/main/disks-&architecture;/current/doc/install.txt (nebo .html)

nebo na Internetu:

Starý instalační systém Debianu nazývaný boot-floppies byl nahrazen přívětivějším a schopnějším systémem nazývaným debian-installer.

Aktualizace předchozích verzí systému Změny v systému Změna syntaxe obslužných programů

Jelikož se projekt Debian vyhýbá zásahům do zdrojových kódů původních programů, veškeré změny provedené v originálních balících se promítají i do distribuce &debian;, což znamená, že se programy mohou v různých verzích Debianu chovat různě.

Žádné změny zatím nebyly hlášeny

Příprava na aktualizaci systému

Před aktualizací vašeho systému je velmi vhodné vytvořit úplnou záložní kopii dat, nebo přinejmenším zálohovat data a konfigurační soubory, které byste jen neradi ztratili. Nástroje pro aktualizaci systému jsou zcela spolehlivé, ale například selhání hardware během aktualizace by mohlo mít nedozírné důsledky a mohlo by vést až k poškození systému.

Nejdůležitější pro vás zřejmě bude zazálohovat obsah adresářů /etc, /var/lib/dpkg a rovněž výstup z dpkg --get-selections \*.

Je dobré informovat uživatele o změnách, které v sytému vlivem aktualizace nastanou. Je to vhodné i v případě, že se uživatelé na váš systém přihlašují vzdáleně (pomocí ssh) a vůbec nemusí změny během aktualizace systému postřehnout. Pokud chcete systém aktualizovat obzvlášť bezpečně, zazálohujte nebo odpojte před aktualizací oblast pro domovské adresáře (/home). Po aktualizaci systému není potřeba počítač restartovat.

Aktualizaci distribuce je možné provést lokálně z textové virtuální konzoly (nebo z přímo napojeného sériového terminálu), nebo vzdáleně pomocí

Zákaz vypichování balíků

Pokud máte nastaven APT, aby instaloval vybrané (vypíchnuté) balíky z jiné, než stabilní distribuce (např. testovací), budete možná muset změnit pravidla pro vypichování (v souboru /etc/apt/preferences) tak, aby jste povolili aktualizace balíků na nové verze balíků ve stabilní verzi. Podrobnosti o vypichování balíků naleznete v .

Kontrola stavu balíků

Nehledě na metodu aktualizace systému se nejdříve doporučuje zkontrolovat stav všech balíků a prověřit, jestli jsou všechny balíky schopny aktualizace. Pomocí následujícího příkazu je možné vypsat seznam balíků, jenž mají buďto status Half-Installed, Failed-Config, nebo jsou v jiném chybovém stavu. # dpkg --audit

Stav všech balíků lze prohlédnout rovněž pomocí programu # dpkg -l | pager

nebo # dpkg --get-selections > ~/curr-pkgs.txt

Je zejména žádoucí, abyste před aktualizací odstranili u balíků status pozdržení v aktuálním stavu (,,on hold''). Pokud bude mít kterýkoliv z významných balíků nastaven tento příznak, nebude jej možné aktualizovat a tím pádem celý proces skončí neúspěchem. Balíky s příznakem ,,on hold'' lze zobrazit příkazem # dpkg --audit

Pokud v systému udržujete vlastní změněné balíky, to jest balíky vzniklé změnou a překladem standardního balíku z distribuce, měli byste jej označit příznakem ,,on hold''. Tímto preventivním opatřením zajistíte jeho setrvání v aktuálním stavu -- novější balík z distribuce jej nenahradí. Příznak ,,on hold'' můžete nastavit v programu aptitude hold | unhold <balík>

Poznámky při používání SSH

Komerční verze programu SSH byla v distribuci nahrazena nekomerční verzí OpenSSH. Tato verze je umístěna v balíku Adresáře zasluhující vaši pozornost

Při aktualizaci balíku /etc/rcS.d, v opačném případě k aktualizaci balíku nedojde.

Soubor /usr/share/doc (pokud existuje) by měl být adresářem, nikoliv symbolickým odkazem (například do /usr/doc), instalace některých balíků by mohla zhavarovat. Na druhou stranu symbolický odkaz /usr/doc na /usr/share/doc je přípustný. Poznamenejme, že pokud bude takový symbolický odkaz existovat, během aktualizace balíků se budou objevovat zprávy ohledně podadresářů /usr/doc, které nemohou být odstraněny. Podobné zprávy můžete s klidným svědomím ignorovat.

Příprava zdrojů pro APT

Doporučený způsob aktualizace je použití

Instalační procedura musí být vykonána s privilegii superuživatele. Je tedy nutné buďto se přihlásit jako uživatel root, nebo nabýt jeho práv prostřednictvím programů

Před zahájením aktualizace systému musíte nastavit konfigurační soubor pro /etc/apt/sources.list.

deb. Instalován je balík s nejvyšší dostupnost verzí, přitom zdroje uvedené na předcházejících řádcích mají vždy vyšší prioritu než jejich následníci. (Prakticky lze v souboru uvést nejdříve například zdroje z lokálního pevného disku, dále CD-ROM a na poslední místo uvést zdroje z vnější počítačové sítě.)

Nastavení APT pro aktualizaci přes Internet

Implicitní nastavení obsahuje údaje pro instalaci z našich hlavních archivů v Internetu, to si však asi budete přát změnit. Po úpravě souboru /etc/apt/sources.list je možné používat i jiné zdroje, především archivy, které jsou k vám na síti blíže a budou mít rychlejší odezvu a větší přenosové rychlosti.

Adresy FTP a HTTP archivů Debianu je možné najít na (podívejte se na kapitolu ,,Full list of mirrors''). HTTP zrcadla jsou obvykle rychlejší než FTP zrcadla.

Předpokládejme například, že váš nejbližší archiv je &url-debian-mirror-eg;/. Při jeho prohledávání pomocí WWW prohlížeče nebo pomocí FTP klienta jste zjistili, že hlavní adresáře jsou: &url-debian-mirror-eg;/dists/&releasename;/main/binary-&architecture;/... &url-debian-mirror-eg;/dists/&releasename;/contrib/binary-&architecture;/...

Pokud chcete používat tento archiv, přidejte do souboru deb &url-debian-mirror-eg; &releasename; main contrib

Podadresář dists je do cesty přidán implicitně a argumenty za názvem distribuce jsou určeny pro rozšíření takto specifikované cesty do několika adresářů.

Poté co do souboru deb vložte symbol hash (

Všechny balíky potřebné pro instalaci, které jsou staženy ze sítě, jsou uloženy v adresáři /var/cache/apt/archives (a během stahování v podadresáři partial/). Před zahájením instalace byste se měli přesvědčit, že máte na disku dostatek místa. Pro průměrnou instalaci Debianu očekávejte minimálně 300 MB.

Nastavení APT pro aktualizaci z lokálního archivu

Místo používání FTP nebo HTTP zrcadel budete asi chtít použít lokální archiv, proto upravte soubor /etc/apt/sources.list pro použití zrcadla na lokálním disku (nebo třeba souborového systému exportovaného pomocí NFS).

Předpokládejme, že vaše balíky jsou například v adresáři /var/ftp/debian/ a mají následující hlavní adresáře: /var/ftp/debian/dists/&releasename;/main/binary-&architecture;/... /var/ftp/debian/dists/&releasename;/contrib/binary-&architecture;/...

Do souboru deb file:/var/ftp/debian &releasename; main contrib

Podadresář dists je do cesty přidán implicitně a argumenty za názvem distribuce jsou určeny pro rozšíření takto specifikované cesty do několika adresářů.

Poté co do souboru deb vložte symbol hash ( Nastavení APT pro aktualizaci z CD-ROMů

Pokud chcete používat /etc/apt/sources.list existující řádky začínající

Přesvědčte se, že je ve vašem souboru /etc/fstab řádek umožňující připojit CD-ROM mechaniku na adresář /cdrom (pro metodu /cdrom). Pokud je například /dev/hdc vaše CD-ROM mechanika, soubor /etc/fstab by měl obsahovat obdobný řádek: /dev/hdc /cdrom auto defaults,noauto,ro 0 0

Ve čtvrtém sloupci by mezi slovy defaults,noauto,ro

Pokud chcete ověřit funkčnost, vložte do mechaniky CD a spusťte mount /cdrom #(příkaz připojí CD na daný adresář) ls -alF /cdrom #(příkaz vypíše obsah připojeného CD) umount /cdrom #(příkaz odpojí CD)

Dále spusťte apt-cdrom add

pro každý binární CD-ROM z vaší sady debianích CD. Tím se přidají data o každém CD do vaší APT databáze.

Aktualizace balíků

Doporučený nástroj pro přechod na vyšší verzi &debian;u se nazývá aptitude. Její výhoda oproti přímému použití apt-get spočívá v lepším algoritmu řešení závislostí mezi balíky.

Nezapomeňte připojit všechny potřebné diskové oblasti (zejména oblasti s kořenovým souborovým systémem a adresářem /usr) pro čtení i zápis (read-write) příkazem: mount -o remount,rw /adresář

Důrazně doporučujeme použít program /usr/bin/script k záznamu průběhu aktualizace systému. Jestliže se objeví nějaký problém, minimálně budete mít záznam o tom, co se stalo. Navíc po dokončení instalace můžete podat přesné hlášení chyby (bug report). Záznam je možné zahájit příkazem: script -a ~/upgrade-to-sarge.typescript

nebo podobným. Poznamenejme, že není vhodné umísťovat soubor se záznamem do dočasného adresáře jako je /tmp nebo /var/tmp. Obsah těchto adresářů může být během aktualizace nebo restartu systému smazán.

Před samotnou aktualizací systému je potřeba nainstalovat novou verzi programu aptitude: apt-get install aptitude

Za předpokladu, že je systém APT funkční, se tento příkaz postará o instalaci nejnovější verze

Poté je nutno aktualizovat soubor, který obsahuje výčet balíků, jež patří do konkrétní verze Debianu. To provedete příkazem: aptitude update

Nyní byste měli být plně připraveni aktualizovat systém na novější verzi.

Příkaz aptitude -f --with-suggests --with-recommends dist-upgrade zahájí kompletní aktualizaci systému, to jest nainstaluje nejnovější verze dostupných balíků a vyřeší všechny možné problémy mezi balíky z rozdílných distribucí. Pokud to bude nezbytné, nainstalují se další nové balíky (zpravidla nové verze knihoven nebo přejmenované balíky), a odstraní se konfliktní starší balíky (jako je console-tools-libs).

Pokud aktualizujete systém ze sady CD, budete během aktualizace na různých místech vybídnuti ke vložení konkrétního CD. Je možné, že budete muset vložit jedno CD i několikrát, protože některé balíky závisejí na jiných, jenž jsou uloženy na jiném médiu.

Nové balíky, které nemohou být instalovány beze změny instalačního statusu jiných balíků budou ponechány ve svých původních verzích (zobrazováno jako ,,přidržení''). To můžete vyřešit programem aptitude, kde tyto balíky vyberete k instalaci, nebo můžete zkusit příkaz aptitude -f install <balík>.

Parametr Možné problémy během nebo po aktualizaci

Někdy je potřebné pro APT nastavit parametr APT::Force-LoopBreak tím se umožní dočasné smazání nezbytného balíku způsobené cyklem Conflicts/Pre-Depends. -o APT::Force-LoopBreak=1.

Je možné, že systém závislostí mezi balíky bude do té míry poškozen, že si situace vyžádá ruční opravu. To obvykle znamená spustit dpkg --remove jméno_balíku

pro odstranění pochybných balíků, nebo aptitude --fix-broken install dpkg --configure --pending

V extrémním případě byste měli znovu vynutit reinstalaci balíku příkazem dpkg --install /cesta/k/jméno_balíku.deb

Po těchto krocích, byste měli být opět schopni pokračovat v aktualizaci systému pomocí dříve popsaného argumentu

Během aktualizace budete vyzváni ke konfiguraci nebo opětovnému nastavení některých balíků. Pokud budete vyzváni, zdali nahradit nějaký soubor v adresářích /etc/init.d, /etc/terminfo nebo soubor /etc/manpath.config, měli byste odpovědět kladně, tím zaručíte systémovou konzistenci. Ke starším verzím souborů se vždy můžete vrátit, jelikož budou uloženy s příponou

Pokud si nevíte rady, poznamenejte si jméno balíku nebo souboru a nechte jeho konfiguraci na později. Můžete si pak prohlédnou výstup z programu Co je třeba před restartem zkontrolovat

Jakmile je aptitude dist-upgrade hotova, formální aktualizace systému je ukončena. Stále však existuje řada věcí, na které byste si měli dát před restartem stroje pozor.

Víc informací o aktualizaci grafického rozhraní X Window naleznete v souboru /usr/doc/xfree86-common/README.Debian-upgrade.

Aktualizace jádra

Dodejme, že předchozími procedurami se neaktualizovalo jádro vašeho systému. To musíte provést sami, buďto instalací jednoho z balíků Distribuce &debian; je dodávána s jádrem &kernelversion;, což je jádro starší stabilní generace 2.4. Předpokládáme, že mnoho uživatelů bude ve svých systémech chtít používat jádra generace 2.6, jelikož obsahují větší hardwarovou podporu a v některých aplikacích dosahují většího výkonu.

]]>

Pro aktualizaci jádra si musíte nejprve vybrat správnou variantu pro svou podarchitekturu. Seznam dostupných jader získáte příkazem: apt-cache search ^kernel-image

Vybrané jádro pak nainstalujete jako každý jiný balík příkazem

Pokročilejším uživatelům doporučujeme přeložit si vlastní jádro přímo ze zdrojových balíků v distribuci &debian;. K tomu je potřeba nainstalovat balík kernel-package a přečíst si dokumentaci v souboru /usr/share/doc/kernel-package.

Další informace o distribuci &debian; Další dokumenty

Kromě tohoto dokumentu a instalačního manuálu je k dispozici celá řada dodatečných dokumentů prostřednictvím Dokumentačního projektu Debianu (DDP). Jeho cílem je vytvořit vysoce kvalitní dokumentaci pro uživatele a vývojáře Debianu. Dokumentace zahrnuje základní návod pro používání Debianu (Debian Guide), informace pro správce softwarových balíků (Debian New Maintainers Guide), rovněž jsou k dispozici často kladené otázky týkající se Debianu (Debian FAQ) a mnoho dalších dokumentů. Další detaily o zdrojích DDP jsou k dispozici na WWW stránce

Rovněž každý balík má v Debianu svou dokumentaci. Standardně je umístěna v adresáři /usr/share/doc/balík. Dokumentace zahrnuje licenční ujednání, detaily týkající se použití software v Debianu a další dokumentaci.

Kam se obrátit pro pomoc

V případě potíží lze hledat pomoc na mnoha místech. Uživatelé by jí však měli používat až v krajním případě, kdy vyčerpali veškeré možné zdroje informací a přesto se jim jejich problém nepodařilo vyřešit. V této kapitole je uveden krátký soupis služeb a kontaktů umožňujících uživatelům Debianu získat další pomoc.

Diskusní listy

Hlavní diskusní list týkající se užívání Debianu je debian-user (Anglický diskusní list). Existují i diskusní listy v jiných jazycích, jmenují se debian-user-. Před použitím diskusního listu se nejprve prosím přesvědčte, jestli se již odpověď na váš problém nevyskytuje v archivu diskusního listu. Rovněž prosím dodržujte standardní etiketu veřejných diskusních listů.

IRC -- Internet Relay Chat

Na pomoc uživatelům Debianu je vyčleněn samostatný IRC kanál umístěný na IRC síti Open Projects. Tato síť je vyhrazena pro spolupráci a sdílení informací v rámci Open Source komunity. Pokud chcete kanál využívat, připojte se vaším oblíbeným IRC klientem na &opn-irc-server;, název kanálu je #debian.

Dodržujte prosím vnitřní směrnice kanálu a plně respektujte ostatní uživatele. Další informace o kanálu Open Projects jsou k dispozici na stránkách .

Oznamování chyb

Debian GNU/Linux je operační systém usilující o co možná nejvyšší kvalitu. Na druhou stranu to ovšem neznamená, že veškeré balíky jsou absolutně bezchybné. Uživatelům systému je poskytován systém pro sledování chyb -- Bug Tracking System (BTS) ve formě uživatelské služby. Systém sledování chyb lze najít na stránkách . Systém je zcela otevřený stejně tak jako samotná distribuce a její vývoj.

Pokud v distribuci nebo v některém jejím balíku naleznete chybu, pokuste se ji prosím pomocí BTS nahlásit. Jedině tak bude možné veškeré nalezené chyby opravovat v příštích vydáních distribuce. Při nahlášení chyby je potřeba uvést platnou adresu vaší elektronické pošty. Pomocí adres je vývojářům umožněno zpětně kontaktovat předkladatele chybového hlášení -- například z důvodu získání dodatečných informací.

Chybu lze ohlásit buďto pomocí programu reportbug nebo pomocí elektronické pošty. O systému sledování chyb a jeho použití si můžete přečíst víc v dokumentech obsažených v adresáři /usr/share/doc/debian. Adresář je k dispozici na každém funkčním systému. Druhou možností jsou stránky informační stránky .

Jak přispět k Debianu

Pokud chcete přispět k vývoji distribuce Debian, nemusíte být nutně počítačoví experti. Přispívat lze například i pomocí ostatním uživatelům systému v . Velmi důležité je i hlášení (v lepším případě i odstraňování) chyb vznikajících během vývoje distribuce. K vývoji distribuce se lze připojit například diskusí ve specializovaných . Pro udržení trvalé kvality distribuce je potřebné hlásit veškeré objevené chyby v balících prostřednictvím . Systém hlášení chyb umožňuje uživatelů a vývojářům rychle opravovat vzniklé problémy. Pokud jste literárně zdatní, můžete přispět při vytváření nebo se můžete podílet na existujících dokumentů.

Pokud můžete distribuci věnovat více času, můžete se pokusit spravovat některé ze softwarových balíků. Zejména záslužná je adopce osiřelých balíků nebo vytvoření balíků, které jsou vyžadovány velkou skupinou uživatelů systému. Pro detaily si přečtěte dokument . Pokud se zajímáte o některou ze speciálních částí distribuce nebo o přidružené projekty, můžete se zapojit do speciálních projektů které zahrnují i projekty týkající se přenosu balíků na různé architektury, viz například a .

Pokud se svou prací jakkoliv podílíte na vývoji distribuce a svobodného software ať už jako programátoři, překladatelé, nebo jen jako přispívající uživatelé, stáváte se součástí komunity vyvíjející svobodný software. Každé přispění ke zlepšení softwarového díla je nesmírně cenné a leckdy i zábavné. Kromě užitečného poznání nových lidí se společnými zájmy vám dává i těžko popsatelný hřejivý pocit, který rozhodně stojí za to zažít.